„Je to zločin.“ Beran varuje před výprodejem ČEZu

V pondělí schválila valná hromada ČEZu rozdělení této státní společnosti a převod její distribuční a obchodní infrastruktury do soukromých rukou.

Ano, zrovna jsem dokončoval odborný článek do Solárního magazínu, jak je ta síťová struktura lukrativní. Poplatky spotřebitelů pokrývají veškeré její provozní náklady, ztráty v sítích, odpisy majetku a máte právo na zisk garantovaný státem ve výši 8,4 %. Je to v průměru trojnásobek výnosnosti státních dluhopisů. Taková firma nikdy neprodělá. V energetice a v podstatě i jinde není lepší dlouhodobý byznys. Často to slouží i jako porovnání investic do domácí nebo obecní komunitní energetiky: Kdybyste byli distributor, měli byste zaručeno 8,4 %. Vydělá vám vaše instalace více? Lichvaření s emisními povolenkami sice vynáší i násobné zisky, ale když se v Německu někdo lépe vyspí a dostane rozum, tohle ideologické olupování den ze dne skončí. Vedení a transformátory bude ale naše civilizace potřebovat stále.

Není to tedy zestátnění, ale další výprodej energetiky?

Předně je to zločin. Asi je potřeba čtenářům zopakovat, že je to zločin, a vysvětlit proč. Kromě té výnosnosti patří energetická vedení ke kritické infrastruktuře celé Evropy i každého státu. Také jedině stát může garantovat, že má být bezpečným způsobem provozovaná. Výprodej distribuce ČEZu je ohrožením národní bezpečnosti stabilního zásobování elektřinou.

Vyprodali jsme si takto teplárny, pitnou vodu, celý zemní plyn „nastojato“ včetně lukrativního tranzitu a podzemních zásobníků i petrochemický průmysl s tradiční Benzinou.

Souvisí to s akceleračními zónami?

Do jisté míry ano. Stát ponechává energetické oligarchii veškeré pozemky, které jsou podle zákona vhodné na výstavbu obnovitelných zdrojů energie, takzvaný repowering, kdy na místě uhelné elektrárny postavíte obnovitelnou. Na ohavné díře do země dělá přírodní rezervaci a v místě přírodních rezervací staví průmyslové zóny s ohavnými větrníky. Ty brownfieldy jsou ale zasíťované, nepotřebují nové investice. Když něco takového chcete stavět na poli, máte s tím vysoké náklady při elektrifikaci toho pole, aby se tam namísto obilí daly pěstovat větrníky.

No a tato stavba zvýší ještě lukrativní příjmy vyprodávané distribuce. Větrníky nás budou stát ročně na daních při doplácení dvou korun kolem deseti miliard korun, zatímco upravené sítě 80 miliard korun. To, co se tímto výprodejem „zestátňuje“, není celých 80 miliard, ale po odečtení ČEPSu a ostatních distributorů menší polovička, dejme tomu 35 miliard.

Z připojení větrníků u distribuce ČEZu bude třikrát větší příjem než z větrníků?

Ano, při současných tarifech a plánech.

Stát si chce ponechat zdroje.

Ano, a kolik jich ještě má? Dvě elektrárny prodal za pár korun, tedy pár miliard, Pavlu Tykačovi, a ten dosáhl s jejich pomocí za několik let obrat přes 5 miliard EUR, tedy 125 miliard korun. U Ostravy zavřeli elektrárnu a zavřeli kvůli tomu doly a propustili horníky. Pak máme ještě proslavené Ledvice, které mají krom blackoutu i řadu technických problémů a na slibované maximum ještě nenajely, k tomu Tušimice a Prunéřov. Když ČEZ plánuje, že bude kolem roku 2030 nebo 2033 zavírat uhelné elektrárny, ještě než stihne dostavět tu jadernou, říká tím i, že tu budou i náklady na jejich likvidaci, nikoli příjmy z výroby elektřiny. Budou na to muset někde vybrat, a když v nové jaderné elektrárně nic nevyrobí, tedy zdražením plánovaného dovozu?

A co jaderné elektrárny?

Elektrárna Dukovany má přes 40 let a Temelín má už také svá mladá léta za sebou. Stát si ponechá dvě ne úplně mladé jaderné elektrárny a až je bude jednou odstavovat, bude to dražší než ty uhelné. Kdyby nás neokrádali desetinásobkem výrobní ceny, může to přispět i k naší celkové konsolidaci. Ale na valné hromadě ČEZu se nikdo ani neoptal, kde jsou ty peníze, které za doby minulé koalice vybrali od spotřebitelů za doby takzvané „energetické krize“ v roce 2022. 12 korun je čtyřicetinásobkem výrobní ceny, za kterou to ve stejnou dobu nabízeli na Lipské burze. Takové jeden až dva reaktory by za to byly.

Jak je to s tou obchodní infrastrukturou?

ČEZ jako státní společnost se zbaví svých obchodních služeb pro zákazníky. Někdo jiný bude elektřinu vyrábět a někdo jiný prodávat. Soukromá firma pak bude levně nakupovat od státních elektráren a draze prodávat zákazníkům. Na rozdíl od státní společnosti se ale pak nikdo nebude moci rozčilovat, že stát tak draho prodává občanům jejich vlastní levnou elektřinu, a také se pak nikdo nebude ptát, kde mají ve státní firmě ty peníze z předražené elektřiny. Je to v podstatě dlouhodobá legalizace stavu, jaký jsme tu zažili za Fialovy vlády v roce 2022. Ta Fialova byla dočasná, zatímco tahle Babišova představuje „konečné řešení české energetické chudoby“.

Tato vládní koalice nedělá „zestátnění“ firmy, to by vyplatila minoritní akcionáře. Dělá pouze výprodej dvou jejích nejvíce lukrativních částí, obchodu a kritické infrastruktury státu s tím, že si stát ponechává závazky dostavět jaderné bloky a ty uhelné zlikvidovat, ale tržby, které by toto mohly pokrývat, už tu bude v té době dávno vybírat někdo jiný.

Proč se tedy ta firma vůbec rozděluje?

Anketa

Jak jste zatím spokojeni s činností Babišovy vlády?

Jsem velmi spokojen(a)

11%

Jsem spokojen(a)

79%

Jsem nespokojen(a)

Jsem velmi nespokojen(a)

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 4702 lidí

Proč se „privatizovaly“ teplárny, vodárny, Transgas a Benzina? Přece aby na tom výprodeji někdo vydělal, politici krátkodobě, nový majitel na našich poplatcích a my všichni je platili v zemi, kde nám politici už všechno vyprodali. Z čeho mají politici už od opoziční smlouvy v roce 1998 rozsáhlé nemovité majetky a různá konta? Je to z našetřeného platu nebo z milodarů jejich spolustraníků? Za zhodnocení majetku státu se u nás provize nedávají, za výprodej jsou u některých zahraničních investorů takové provize pro politiky nebo politické strany, tedy de facto úplatky, i součástí nákladů kupujícího v jejich zemi. Rozkradlo se tu už daleko více, ale ten ČEZ je ještě to poslední, co tady zbylo. Je to jak ve vyprodaném masném krámě, na poslední šťavnatou kotletu už stojí politici frontu.

Jak vnímáte nové složení orgánů ČEZu?

Které orgány máte na mysli? Vedení firmy je stejné, orientace také. Hospodaření v roce 2022 a proč u nás krachoval průmysl také nikdo nevysvětloval. Oproti tomu ředitele státních společností, jako provozovatele ropovodů MERO nebo přenosové soustavy ČEPS, odvolali už koncem prvního kvartálu. Ale některé nové tváře by nás třeba mohly příjemně překvapit, zejména pokud by se ve prospěch svých voličů a celé naší energetiky vymkly tradičnímu pojetí.

Co byste doporučil lidem v takovéto situaci?

3. a 4. října 2025 byly poslední volby. Vzpomeňte si všichni, kdo jste tam byli, co jste volili. Ne KOHO, to je úplně jedno. Volili jste někoho, kdo nám tu bude násilím zavádět Green Deal na zemědělské půdě a rozprodávat elektrické sítě ve většině státu?

A pokud ne, pak tu někdo bez vašeho mandátu naši firmu rozprodává a naši půdu rekvíruje, protože jste ho s tím prostě NEZVOLILI. V takovém případě nemá současná vláda mandát nám tu něco takového vyprodávat a krajinu ničit, protože jí ho nikdo nedal. Volili jsme jejich program, nikoli neomezený mandát zničit zemědělskou půdu a vyprodat kritickou infrastrukturu.

No a pak je potřeba v souvislosti s naší Ústavou přemýšlet, jaké je účinné použití zákonných prostředků, abychom tomu zabránili, a jak se můžeme postavit na odpor, kdyby použití zákonných prostředků selhalo nebo bylo znemožněno. Pro jistotu ten článek 23 Listiny práv a svobod ocituji celý, aby mě někdo nepodezíral, že nabádám k předčasné rebelii nebo neústavnímu chování. Nabádám pouze k ráznému odmítnutí výprodejní a zelené politiky, kterou jsme si tu zcela zjevně nevolili, a tím i kohokoli, kdo by nám ji tu mohl proti naší vůli zavádět – pokud je to skutečně proti naší vůli nebo vůli většiny z nás.

Článek 23: Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Hynek Beran je český energetik a odborník na fungování energetických trhů. Vystudoval automatizované systémy řízení na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Dlouhodobě se věnuje technickým a ekonomickým souvislostem energetiky, zejména dopadům tržních deformací, regulací a rozvoje obnovitelných zdrojů včetně větrné energie.
Působí jako tajemník České společnosti pro energetiku a v minulosti byl členem poradních týmů vlád ČR v oblasti energetiky. Podílel se na odborných analýzách a koncepčních materiálech, mimo jiné jako spoluautor publikace Perspektivy české energetiky. Ve své práci se zaměřuje na stabilitu energetických soustav, cenotvorbu a rizika spojená s transformací energetiky.