Právo vařit v Dobrušce pivo bylo potvrzeno již roku 1320. Až do velkého požáru města v roce 1866 se pivo vařilo v domech na náměstí, poté se začal budovat současný pivovar. Požáry, které areál zachvátily na přelomu února a března 2006, zničily část původního technologického zařízení sladovny. V roce 2007 koupil areál nefungujícího pivovaru a sladovny Milan Vedra, který pod hlavičkou společnosti Staročeský pivovárek, s.r.o., znovu v roce 2008 oživil nejen provoz sladovny, ale po patnácti letech i provoz pivovaru. Od roku 2008 pak dochází k postupným opravám dochovaného technologického zařízení a instalaci nových pivovarských technologií. Byly odstraněny betonové a asfaltové povrchy komunikací a nahrazeny žulovými kostkami. V roce 2013 byla opravena fasáda sladovny, na níž byly obnaženy části se zachovanou kamennou stavební strukturou objektu.

Vzhledem k tomu, že historie pivovarnictví je mým koníčkem již od studií na střední pivovarské škole a  pivovarských provozů jsem od té doby pracovně prošel již celou řadu, jsem nesmírně rád, že se nám podařilo do současné doby zachovat a dále rozvíjet výrobu sladu a piva v těchto historických objektech. Snažíme se jim vrátit jejich původní tvář, ale i náplň, pro níž byly vybudovány, uvedl Milan Vedra, majitel dobrušského pivovaru.

Památková hodnota pivovaru v Dobrušce spočívá především v autenticitě funkčního strojního zařízení a technických detailů z let 1927−1936. V rychnovském okresu je to jediný pivovar, ve kterém bylo v této míře ponecháno a stále je k výrobnímu procesu využíváno dobové strojní zařízení, i přes potíže spojené s jeho údržbou. V širším, celorepublikovém kontextu je unikátem zcela funkční, využívané mlecí zařízení na slad.

Tradiční výrobní procesy probíhají v původním architektonickém uspořádání. Technologická návaznost výrobních objektů dokládá typické provozní a architektonické uspořádání pivovaru z konce 19. století. Je dochována velká část původních dřevěných nosných konstrukcí, architektonických detailů jako jsou okenní otvory, žaluzie, schodiště nebo zábradlí. Hodnota areálu spočívá také v jeho urbanistickém umístění. Poloha při úpatí Novoměstského kopce, v němž jsou vyhloubeny ležácké sklepy, a v bezprostřední blízkosti vodního zdroje dokumentuje závislost, či návaznost průmyslové výroby na přírodních podmínkách a zdrojích před zavedením elektrických pohonů.