NPÚ: Symboly moci a paměti – výstava moravských zemských desek na Pražském hradě

04.04.2014 11:10 | Zprávy

Výstavou Symboly moci a paměti na Pražském hradě bude 3. dubna 2014 symbolicky zahájen Rok pánů z Kunštátu. Prezentovány budou nejenom moravské zemské desky, pavéza se sv. Václavem a pavéza se znakem Prahy, ale i skica Mikoláše Alše Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem. Výstava v místnosti Korunního archivu ve Starém královském paláci na Pražském hradě potrvá do 5. května 2014.

NPÚ: Symboly moci a paměti – výstava moravských zemských desek na Pražském hradě
Foto: red
Popisek: Národní památkový ústav

Návštěvníci Pražského hradu uvidí v místnosti Korunního archivu tři vzácné exempláře pergamenových obalů moravských zemských desek, a to Obal brněnské knihy Erharda z Kunštátu (1407–1412), Obal brněnské knihy pana Procka z Kunštátu (1464–1466) a Obal olomoucké knihy pana Heralta z Kunštátu (1490). Moravské zemské desky představovaly již od svého založení v roce 1348 základ veškeré právní legitimity majetkové držby v zemi. Tyto desky zajišťovaly držení jmění nejen pánům a majitelům velkých panství, ale i vdovám, sirotkům a všemu moravskému lidu. Uloženy byly na nejposvátnějších místech Moravy – při chrámu sv. Václava v Olomouci nebo u hlavního kostela sv. Petra v Brně. Již od 16. století byly nazývané pravým klenotem země a mohly být otevírány pouze v přítomnosti všech stávajících úředníků zemského soudu, přitom zápisy o majetkových převodech, věnech manželek, sirotčím mění, o kupních smlouvách a testamentech mohl pořizovat pouze nejvyšší zemský písař. Tři obaly s erby pánů z Kunštátu dokazují urozenost a význam rodu Kunštátů mezi moravskou středověkou aristokracií. Moravské zemské desky byly po dobu šesti set let nepřetržitě vedeny a jsou nejstarším dokumentem tohoto druhu na světě. Pro výstavu na Pražském hradě zapůjčil obaly zemských desek Moravský zemský archiv v Brně. „Jsem velmi potěšena, že projekt Roku pánů z Kunštátu uvozuje výstava v prostorách Korunního archivu ve Starém královském paláci a že se na ní při spolupráci mohly setkat nejvýznamnější paměťové instituce České republiky. Symbolicky se tak rod českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad vrací po více než pěti stech letech zpátky na Pražský hrad,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Michal Ratiborský byl položen dotaz

Co se s těmi penězi stalo?

,,Téměř půl miliardy korun, které měly být určeny na obnovu a pomoc postiženým obcím, nebyly proplaceny." To tvrdíte vy a uvádíte, že peníze zůstaly jen na papíře. Jak je to možné? A opravdu zůstaly jen na papíře nebo je vláda použila na něco jiného? Bych se ani nedivili, kdyby je dala na pomoc Ukra...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Skupina České dráhy loni hospodařila se ziskem 1,3 miliardy korun

19:15 Skupina České dráhy loni hospodařila se ziskem 1,3 miliardy korun

Konsolidovaný hospodářský výsledek Skupiny ČD před zdaněním dle Mezinárodních standardů účetního výk…