Následně tuto zprávu přejala média, kdy například zpravodajský web Novinykraje.cz citoval slova starosty města Pavla Pacala: „Revitalizace náměstí je jediná příležitost na dalších 60 i více let vysadit na náměstí více stromů, které budou poskytovat stín a ochlazovat plochu náměstí v parném létě. První varianty studií s více stromy počítaly, nezískaly ale povolení od památkářů. Zkoušeli jsme se celou dobu s památkáři dohodnout, bohužel bez výsledku. My jsme přesvědčeni, že stromy musí být i na ploše náměstí, nejen po okrajích, proto jsme se rozhodli jít vlastní cestou a stromy v ploše vysázet, orgánům památkové péče navzdory.“[2]

Národní památkový ústav upozorňuje, že takové vyjádření není v souladu s platnými závaznými stanovisky a v naznačeném jednání tak lze spatřovat nezákonný postup. Navíc je to porušení dlouhodobě vyjednávaného a obtížně dosaženého kompromisu, na němž se vědomě podílely všechny zúčastněné strany.

Revitalizace Karlova náměstí v Třebíči v centrální části památkové zóny byla dlouho připravovanou náročnou akcí, která byla s telčským pracovištěm Národního památkového ústavu projednávána již od roku 2013. K celé záležitosti se vyjadřovalo jak vedení města, tak i složky hygieny, dopravy, stavební úřad a památková péče a obnova náměstí měla být tedy jejich společným kompromisem. Při mnohých jednáních s vedením města Třebíče omezil Národní památkový ústav své nároky na základní požadavek nerozmělnit středový prostor dalšími výsadbami a dopravními pruhy, a to s cílem, aby jediné trhové náměstí existující ve městě od středověku zůstalo náměstím a nestalo se parkem či dopravním terminálem.