Již v minulosti, hlavně v průběhu 19. a 20. století, docházelo v důsledku technologického pokroku k zásadním změnám v oblasti zaměstnanosti a její struktury. Intenzita a rychlost změn, se kterými se potkáváme nyní, může být podstatně větší a jejich dopad mnohem silnější, než tomu bylo v předchozích desetiletích. Předpokládá se, že v důsledku digitalizace a robotizace budou mizet především málo kvalifikované pracovní pozice, které bude možné snadno nahradit stroji. V delším časovém horizontu se však úbytek neomezí jen na ně. Naopak nová pracovní místa budou pravděpodobně vznikat mj. v návaznosti na vývoj, instalaci a provoz robotických systémů a na další podobné trendy.

Rizikem je růst nezaměstnanosti, a to se všemi důsledky, které takový jev přináší jak do hospodářského, tak do společenského i politického života.