Národní galerie v Praze představuje novou výstavní dramaturgii a plán výstavní sezóny 2015

8. 2. 2015 9:45

Letošní výstavní sezona Národní galerie v Praze, stejně jako i do budoucna, bude rytmizována třemi dramaturgicky ucelenými vrcholy (programovými clustery) – každý s klíčovým výstavním projektem s mezinárodní účastí.

Národní galerie v Praze představuje novou výstavní dramaturgii a plán výstavní sezóny 2015
Foto: Hans Štembera
Popisek: Veletržní palác v Praze

První z nich, zimní termín, zahájí Národní galerie v Praze vernisáží pěti výstav ve Veletržním paláci, včetně dlouho očekávané mezinárodní výstavy Oskara Kokoschky. Následovat bude letní termín s výstavou celníka Henry Rousseaua a projektem nazvaným Tajemná cesta k moderně. Výstavní sezonu 2015 uzavře v podzimním termínu dramaturgie cílená především na domácí publikum s výstavami Marie Bartuszové, Budování státu a Gotika v Krušnohoří.

„Výstavní sezony bude Národní galerie koncepčně rozdělovat do tří vnitřně provázaných dramaturgických bloků, které vytvoří klíčové výstavy za doprovodu menších projektů, diskusí, knižních prezentací, workshopů, koncertů či divadelních představení. Vedle vlastního výstavního plánu jsme se intenzivně zaměřili i na rozvoj širokého spektra doprovodných aktivit a programů,“ uvádí Jiří Fajt, ředitel Národní galerie v Praze.

2015: Nejvýznamnější výstavní projekty

Výstavní sezona bude i do budoucna zahajována v únoru v souvislosti s výročím založení předchůdkyně dnešní Národní galerie v Praze – Společnosti vlasteneckých přátel umění. Během prvních měsíců roku 2015 tak galerie otevře nové sbírkové expozice i krátkodobý výstavní program. Největším lákadlem přitom bezesporu bude již před časem avizovaná výstava Oskar Kokoschka a Praha. V březnu naváže projekt Tajemné dálky: symbolismus v českých zemích 1880–1914 v klášteře sv. Anežky České, který publiku představí fenomén symbolismu jako svébytnou část výtvarné tvorby v dosud ojedinělém rozsahu a konceptu. V jednotlivých tematických kapitolách se tak vedle známých osobností, jakými jsou Mucha, Švabinský, Bílek, Váchal, Kubišta či Zrzavý, představí i autoři méně vystavovaní a v mezinárodním kontextu téměř neznámí.

Letní sezonu bude Národní galerie v Praze zahajovat v termínech červen/červenec a koncipovat s cílem oslovit zvláště návštěvníky Prahy z domova i zahraničí. Ústředními projekty tohoto roku budou výstavy Celník – Henri Rousseau a Tajemná cesta k modernismu: umělci a proroci 1872–1972. Obě expozice představí návštěvníkům díla zásadních postav evropského moderního umění – Schieleho, Kupky, Hundertwassera a Beuyse a samozřejmě samotného Rousseaua, jehož známý autoportrét patří mezi nejvýznamnější díla Národní galerie v Praze a na výstavě bude uveden v kontextu dalších velikánů, jakými jsou Picasso, Kahlo či Rivera.

Podzimní programový blok bude zahajovaný v říjnu a galerie se v něm zaměří především na tuzemské publikum. V tomto roce tak galerie nabídne několik výstav zaměřených především na české a československé umění. Výstava Budování státu: Umění, architektura a design jako prostředek státní reprezentace představí na souboru vybraných exponátů všech uměleckých médií způsoby, jakými se předválečné i poválečné Československo reprezentovalo jako státní celek. Výstava jako organismus je podtitulem připravované monografické výstavy Marie Bartuszové, rozhodně pozoruhodné sochařky pražského původu, kterou rodinný život zavedl do Košic a jejíž tvorba nebyla evropské veřejnosti v tomto rozsahu dosud představena. Třetím zásadním projektem letošního podzimu je Gotika v Krušnohoří 1350–1550 mapující kulturní a umělecké bohatství tohoto specifického regionu na hranici Čech a Saska.

Od 20. února 2015 budou zpřístupněny: Kokoschka, Kolíbal, Sekal, Benátky a nový prostor pro „pohyblivý obraz“ (video art, film a nová média)

První část výstavní sezony zahájí Národní galerie v Praze 19. února vernisáží pěti výstav představujících specifické pohledy na výtvarné umění 20. a zčásti 21. století. Vedle dlouho očekávané výstavy pražské malířské tvorby Oskara Kokoschky budou od 20. února zpřístupněny expozice kresebných cyklů Stanislava Kolíbala a autentický zrekonstruovaný ateliér sochaře Zbyňka Sekala. Do Veletržního paláce se z Benátek přesune česká expozice 14. bienále architektury. Poslední novinkou bude zahájení dlouhodobé prezentace video artu, filmu a nových médií.

Hlavním tématem výstavního projektu Oskar Kokoschka a Praha je vztah mezi českou a německou výtvarnou scénou v Československu 30. let 20. století, který osobnost tohoto malíře zosobňuje snad nejlépe. Autorova „pražská“ tvorba z českých a zahraničních veřejných a privátních sbírek bude vystavena v kontextu českého umění tehdejší doby, zastoupené na výstavě např. Emilem Fillou, Františkem Janouškem, Josefem Čapkem, Willy Nowakem či Friedrichem Feiglem.

Součástí postupně revitalizovaného programu Veletržního paláce jsou i dvě monografické výstavy – Stanislava Kolíbala a Zbyňka Sekala. Zatímco Kolíbalova expozice Kresba za kresbou představuje retrospektivu zaměřenou na autorovu kresebnou tvorbu, výstava Sekala se vymyká pojetí klasického výstavního uspořádání a představuje jeho ateliér přeměněný v umělecké dílo. Expozice Sochařský ateliér Zbyňka Sekala se tedy stane od února t. r. součástí sbírkových expozic Veletržního paláce.

Dlouhodobým projektem Národní galerie v Praze bude i nově zpřístupněný Prostor pro „pohyblivý obraz“, který bude sloužit pro prezentaci svébytných uměleckých forem video artu a filmu. Zahajovací výstava nese název Jak je důležité býti v (pohyblivém) obraze a je prvním dílem zatím třídílného seriálu plánovaného pro letošní rok. Tzv. Moving Image Department využije dlouhodobě opomíjené a donedávna prázdné prostory přízemní haly Veletržního paláce.

Poslední novinkou Veletržního paláce bude česká expozice ze 14. bienále architektury nazvaná 2 x 100 mil. m2, představená světové veřejnosti v červnu loňského roku v Benátkách. Tým pod vedením architekta Martina Hejla z ateliéru Kolmo připravil na bienále projekt prezentující československou a českou obytnou architekturu let 1914 – 2014. Vybranými reprezentativními projekty jsou tovární město Zlín, socialistická Ostrava-Poruba, nový Most, bratislavské sídliště Petržalka, pražské sídliště Ohrada a typické polistopadové satelitní městečko Jesenice.

19. února 2015 zahájí Národní galerie v Praze nejen těchto pět výstav ve Veletržním paláci, ale uvede také bohatý doprovodný program. Jen namátkou: již ve středu 18. 2. akci Na schodech – přednášky, vystoupení a performance na motivy knihy Tomáše Pospiszyla Asociativní dějepis umění, v pátek 20. 2. přednášku Mileny Kalinovské, ředitelky oddělení programu pro veřejnost a vzdělávání v Hirshhornově muzeu ve Washington D. C. či přednášku známé holandské teoretičky umění a umělkyně Mieke Bal. V sobotu 21. 2. pak přednášku vystavujícího umělce Stanislava Kolíbala uvedenou a moderovanou Milenou Kalinovskou a spojenou se sobotním brunchem.

Generální partner NG
Komerční banka

Mediální partneři NG
Česká televize, Český rozhlas, Hospodářské noviny, Aktuálně.cz, Prague Events Calendar, Anopress IT

Výstavní sezona 2015: anotace připravovaných projektů

KLÁŠTER SV. ANEŽKY ČESKÉ

Tajemné dálky, Symbolismus v českých zemích 1880–1914
Ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc
20. 3. – 29. 9. 2015
Autor výstavy: Otto M. Urban
Kurátor NG: Anna Pravdová

Výstava Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích, 1880 – 1914, představí specifickou část výtvarné umělecké scény v českých zemích, ovlivněnou symbolismem v období mezi lety 1880 a 1914. Datace výstavy je pomyslně rámována dobou otevření Národního divadla a začátkem první světové války (název výstavy je odvozen z titulu básnické sbírky Otakara Březiny z 90. let 19. století). Výstava Tajemné dálky, symbolismus v Čechách, 1880 – 1914, je prvním podobným projektem, až do současnosti byl symbolismus prezentován jako specifická kapitola v rámci rozsáhlejších výstavních projektů. V jednotlivých tematických kapitolách se tak představí vedle známých a uznávaných umělců (Alfons Mucha, Max Švabinský, František Bílek, Josef Váchal, Bohumil Kubišta, Jan Zrzavý atd.) i autoři méně vystavovaní a v mezinárodním kontextu téměř neznámí (Maxmilián Pirner, Beneš Knüpfer, August Brömse, Jaroslav Panuška, Josef Mandl, Tavík František Šimon, Alois Boháč atd.). Vystavené exponáty budou jak z velkých etablovaných galerií (Národní galerie, Galerie hl. m. Prahy nebo Památník národního písemnictví), tak z menších muzeí a dalších regionálních institucí, stejně jako ze soukromých sbírek. Ve třech případech se jedná i o zápůjčky ze zahraničí (Řezno, Oslo, Paříž). Výstava tak představí vedle známých děl i doposud nevystavené práce. Jakkoli výstava tematicky vychází a navazuje na expozice, které proběhly v Krakově a v Olomouci, bude její struktura od předcházejících zastávek poněkud odlišná, vycházející ze specifických podmínek výstavního prostoru, tedy Anežského kláštera. Na rozdíl od předcházejících výstav, bude jádro výstavy tvořit soubor děl ze sbírek Národní galerie v Praze, která se zatím v rámci výstavního projektu Tajemné dálky neobjevila. Jedná se často o zásadní práce, které se zde objevují v novém kontextu. Výrazně větší bude soubor vystavených knih. Výstava bude také doplněna chronologií symbolismu, projekcemi z dobových filmů a čítárnou. Doprovodné programy budou reflektovat nejen dobové výtvarné umění – tedy téma výstavy, ale i přesahy symbolismu do literatury, divadla či hudby.


Pohledy z a do jiného světa – Portrétní malba z jižní Číny
AK, podzim 2015 / Konírna, leden – březen 2016
Kurátor NG: Michaela Pejčochová

Formální portréty předků byly v posledních staletích jedním z významných žánrů čínského malířství. Zachování podoby zemřelého člověka mělo v čínské společnosti hluboký rituální význam, a proto se pro zhotovení těchto portrétů časem ustavila složitá a sofistikovaná pravidla. Vedle formálních a předpisy svázaných portrétů se však tento žánr během 19. století zpopularizoval natolik, že začaly vznikat portréty neformální, volně kombinující některé rysy typických „obrazů předků“ se zvyklostmi světské figurální malby či dokonce literátské malby. Objevily se tak zajímavé kombinace, zachycující jednotlivce nebo skupinové portréty v exteriérech i interiérech, v rozličných typech oděvů a s různými atributy společenského statusu.
Národní galerie v Praze získala v září 2011 darem od taiwanského sběratele Chang Chien-Shynga dvacet jedna těchto neformálních portrétních maleb pocházejících z jižní Číny, které tvoří zajímavý soubor doplňující existující sbírku formálních portrétů předků uchovávanou v Národní galerii v Praze. Při převzetí daru se NG zavázala obrazy v nejbližší době vystavit a publikovat v katalogu středního rozsahu. Jedná se o první zpracování daného tématu v českém prostředí vůbec. Ač mají NG i Náprstkovo muzeum Národního muzea kvalitní sbírku čínských portrétů předků, toto téma zatím nebylo v ČR výstavně zpracováno ani publikováno. Proto se při příležitosti publikace darovaných obrazů autorka zaměří na širší kontext i srovnávací materiál v podobě rituální i běžné portrétní malby a připraví reprezentativní výbor ze sbírky NG. Počet vystavených děl bude ca 30 – 35 (21 obrazů daru, doplněných o formální portréty předků ze sbírky NG, případně srovnávací ukázky světské portrétní malby).

SALMOVSKÝ PALÁC

Umění inspektora: Josef Karel Burde
26. 2. – 17. 5. 2015
Kurátor NG: Petr Šámal

Josef Karel Burde (též Bourdet, 1779–1848) byl v českém výtvarném umění své doby osobností univerzálního významu. Potomek renomovaného rytce kamejí a medailéra Jana Karla B. navázal na umění svého otce a vynikl především jako grafik a kreslíř. Spolu s Antonínem Karlem Balzerem a Karlem Postlem se řadí k předním představitelům české krajinářské grafiky konce 18. a první poloviny 19. století a lze jej považovat za jednoho z hlavních nositelů odkazu grafického umění Josefa Berglera a jeho školy.

V roce 1804 se Burde stal prvním inspektorem Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Zahájil tak řadu správců a později ředitelů sbírkové instituce, která byla bezprostředním předchůdcem a základem pražské Národní galerie v Praze. Jeho působení spadá do éry, která předcházela oddělení výtvarné teorie od praxe a kdy se v jedné osobě běžně spojovala dráha aktivního umělce s praxí výtvarného znalce a kritika, restaurátora a případně - řečeno dnešní terminologií - i galeristy. Podobně tomu bylo po celé 19. století i u Burdeho nástupců, navazujících na jeho více jak čtyřicetileté působení ve sbírce.

Vedle výsostně znaleckého a organizátorského rozměru Burdeho osobnosti je neméně pozoruhodná jeho vlastní tvorba. Četné práce podle staromistrovských předloh potvrzují autorovo profesní zaměření i význam těchto předloh pro české umění 19. století, ale také souvisejí s faktem, že Burde byl sám sběratelem umění, totiž majitelem rozsáhlé sbírky rytin. Invenční polohu jeho umění pak nacházíme v preromanticky laděných krajinách, drobné akcidenční grafice či karikaturních studiích lidských typů. Cílem výstavy je představit Burdeho jako významnou osobnost české kultury a spojit pohled na jeho sbírkotvorné a teoretické působení s prezentací jeho výtvarných prací, představujících kvalitní fond české grafiky a kresby 19. století, početně zastoupený ve Sbírce grafiky a kresby Národní galerie a dosud nevystavovaný.

Smysl pro umění: sbírky, ceny, nákupy České akademie věd a umění 1890–1952
11. 6. – 27. 9. 2015
Autor výstavy: Taťána Petrasová
Kurátor NG: Veronika Hulíková

Výstava je součástí projektu Umění (a) vědy: 125 let od založení České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. Připomene osobnost architekta a mecenáše Josefa Hlávky. Právě díky jeho finančnímu vkladu, a schopnosti oslovit politickou reprezentaci rakousko-habsburské monarchie, se podařilo v Praze roku 1890 založit Českou akademii věd a umění s oficiálním názvem Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. Spojení vědy a umění, aktivit na první pohled odlišných, bylo považováno už od osvícenství za předpoklad úspěšného rozvoje národa.
Výstava bude členěna do šesti témat, které umožňují chronologické řazení exponátů, ale nabízejí více úhlů pohledu na zdánlivě tradiční téma. Okruh Umění státotvorné je věnovaný nejznámější části uměleckého fondu spojeného s akvizicemi nebo finanční podporou, tedy dílům oficiálních umělců jako byli malíři František Ženíšek, Vojtěch Hynais, Václav Brožíka, Mikoláš Aleš, Max Pirner, Jakub Schikaneder, Alfons Mucha, sochaři Josef V. Myslbek, Josef Mauder, Ladislav Šaloun a architekti Josef Mocker, Josef Schulz a Jan Koula. Druhý okruh nazvaný Proti technice a přece s ní připomíná fakt, že roku 1918 hlasovali umělci a architekti IV. třídy proti vzniku samostatné třídy technických věd. Následující sál Umělecký kabinet nebo pracovna? je věnovaný uměleckým sbírkám podporovatelů Akademie věd (pozůstalost J. Hlávky, odkaz dr. Katze – v uloženy v Národní galerii v Praze) nebo těm, které vznikly jako výsledek a příprava výzkumu (mince, koptské látky, ikony byzantinologa N. P. Kondakova, odlitky chetitského písma Bedřicha Hrozného – Ústav dějin umění, Orientální ústav, Archeologický ústav). Čtvrtá třída České akademie věd a umění (ČAVU) byla pověstná svou konzervativní orientací. Přesto tato instituce ocenila individuality, jako byli např. František Kupka nebo František Bílek, kteří členství přijali. Jejich vztahu k Akademii je věnováno téma Akademie věd a buřiči. Odmítáním akademického systému, ironickému odstupu nebo rivalitě mezi českou a německou variantou akademie se zabývá téma Protistrana. Závěrečné téma Podpora státu a umění upozorní na práce významných umělců a architektů z doby budování prvního československého státu, odměněné ČAVU: Josef Mařatka (pomník Praha svým vítězům), Josef Gočár (urbanistické řešení Hradce Králové), Vojtěch Preissig, Kamil Hilbert (dokončení rekonstrukce katedrály sv. Víta), Dušan Jurkovič (Štefánikova mohyla na Bradle).

SCHWARZENBERSKÝ PALÁC

Grafický kabinet
Václav Hollar - Lodě
20. 1. 2015 - 22. 04. 2015
Kurátor: Alena Volrábová

Grafiky Carracciů
22. 4. 2015 – červenec 2015
Kurátor: Dalibor Lešovský

Poussin
červenec / říjen 2015 – říjen / leden 2016
Kurátor: Petra Zelenková

PALÁC KINSKÝCH

Celník - Henry Rousseau
Ve spolupráci s Musée d’Orsay, Musée de l‘Orangerie a Musei Civici di Venezia
23. 7. – 8. 11. 2015

Výstava věnovaná Henry Rousseauovi nebude jen další oslavou naivního stylu francouzského malíře či studií ikonografických pramenů, jež inspirovaly jeho tvorbu. Měla by zdůraznit paradox jedinečného umělce, a to konfrontací jeho obrazů s díly umění 19. století rozdělené mezi akademismus a novou malbu, až k avantgardním umělcům z přelomu 19. a 20. století, kteří ho začali uznávat jako otce moderny.

Výstava si klade za cíl ukázat, že dílo francouzského malíře patří ke stylu západního umění, jež používal archaický „kánon“, užívaný v Americe a v Evropě od 16. století až po nejméně první dvě desetiletí 20. století. Rousseau je považován za umělce, který zásadně ovlivňuje konec 19. a začátek 20. století. Jeho styl je typický svým archaismem, jež má původ v moderní době a vyvíjel se paralelně s primitivismem. Oba tyto styly, ač rozdílně, se snaží oživit téma původnosti skrze zájem o lidovou kulturu. V rámci dějin umění můžeme najít důkazy tohoto druhu archaismu na různých místech od dávné minulosti po současnost, a proto může být uznán jako specifiký umělecký žánr. Výstava bude zaměřena právě na tento odkaz. Mistrovská díla Henriho Rousseaua budou reprezentovat jeho oblíbená témata, jako jsou fantastické krajiny, postavy a zátiší. Budou uvedena v souvislosti s obrazy jiných umělců, jako je Pablo Picasso, Frida Kahlo, Diego Rivera, Carlo Carr?, Paula Modersohn-Becker a další. Rovněž budou zahrnuta díla některých známých či méně známých umělců, kteří se ve střední Evropě a Čechách věnovali malbě v tomto archaickém stylu.

Skrytá řeč rostlin
část 1: 5. 3. – 7. 6. 2015
část 2: 10. 6. – 9. 9. 2015
Kurátoři: autorský kolektiv SOU (část 1)
Kurátoři: Lenka Gyaltso, Petra Polláková (část 2)

Rostlinná symbolika v asijském umění a řemesle. Cílem výstavy bude vysledovat jednotlivé kulturní vlivy a způsoby zobrazování vybraných květin v islámské kultuře, Indii, Číně, Tibetu a Japonsku. Ukázka širokého použití květinových motivů v asijském umění bude pokračovat ve stálé expozici

KONÍRNA PALÁCE KINSKÝCH

Proměny Williama Hogartha
4. 12. 2014 – 8. 3. 2015
Kurátor: Eva Bendová

William Hogarth (1697 – 1764) - anglický malíř a grafik, stále vzrušující a aktuální pro svou schopnost ostře komentovat moderní společnost a společenská tabu. Přestože vychází z umělecké tradice 18. století, používal moderní a nadčasové prostředky. Obrazové vyprávění o zhýralém životě člověka, který Hogarth nazval pokrokem, v listech Vzestup zpustlíka a Vzestup poběhlice byly masově rozšiřovány nejen na anglické půdě, ale i ve střední Evropě a to v řadě variant. Úpadek společnosti, hmotný i morální, nezrcadlí pouze jeho grafické listy a obrazové cykly, ale také teorie „krásy“ a pojetí linie. Výstava a doprovodná publikace se poprvé v Čechách věnuje komplexnějšímu zpracování umělecké osobnosti Williama Hogartha, zpřístupňuje jak jeho přímé dílo, tak jeho recepci, proměny, které doznalo v řadě citací a narážkách v umění i jeho dějinách.

ŠO? – mistři současné japonské kaligrafie
Ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní rozvoj kaligrafické kultury v Tokiu
25. 6. – 13. 9. 2015
Kurátorky: Markéta Hánová a Jana Ryndová

Výběr ze soudobé japonské kaligrafické tvorby, který je vysoutěžen ve spolupráci Asociace pro mezinárodní rozvoj kaligrafické kultury v Tokiu s hlavními japonskými celostátními deníky. Prostor v soutěži dostává tradičnější i avantgardní tvorba a výstava tudíž s dobou japonskou kaligrafii představí napříč různými typy písma a napříč jednotlivými kaligrafickými styly, stejně jako tomu bylo v případě úspěšných minulých ročníků.

Příběh krásné Lédy
Znovuobjevený obraz Josepha Heintze
říjen - prosinec 2015
Kurátor: Alena Volrábová

Od 17. století byl postrádán jeden z proslulých obrazů Josepha Heintze Léda s labutí, který zmiňuje i Joachim von Sandrart. Byly známy jen přípravné kresby, z nichž jednu vlastní NG. Nedávno byl obraz znovu objeven a zakoupen německých soukromým sběratelem. Museum v Augsburgu na základě této události připravuje komorní výstavu Joseph Heintz: augsburský občan a císařský malíř, kde představí tento obraz a další kresby a grafiky ze svých sbírek, zaměřené na působení J. Heintze v Augsburgu. Výstava byla nabídnuta také NG, přičemž augsburská koncepce se pro Prahu příliš nehodí. Dále spolupracuje KHM ve Vídni. S kolegy z muzeí bylo dohodnuto, že v každém městě bude komorní výstava, na které bude vystaven zmíněný obraz, ale další koncepce a její náplň bude odlišná. V NG by měla být výstava zaměřena jednak na obraz samotný a jeho autora a na jeho ikonografii a její vývoj v souvislosti s podobnými mytologickými motivy.

Výstava v Národní galerii bude rozdělena na tři oddíly - Joseph Heintz – císařský dvorní malíř, Léda s labutí a jiné Jupiterovy lásky, Lédiny děti.

Exponáty výstavy jsou z období 15. – počátku 17. stolí, výjimečně 18. stol. Bude vystaven pilotní obraz ze soukromé sbírky a studijní kresba k němu ze sbírek NG, dále další obrazy a kresby a grafické listy zejména s mytologickými náměty, které se váží k námětu Leda s labutí: Jupiter a Io, Paridův soud, Kastor a Polux, Klytaimestra zabíjí Agamemnona a další kresby a grafiky.

VELETRŽNÍ PALÁC

Jiří Sozanský: 1984 - rok Orwella
22. 10. 2014 - 08. 02. 2015
Kurátor: Jiří Kotalík

Právě Veletržní palác jako možný nositel celé řady významů se v Sozanského tvorbě objevuje průběžně – v roce 1984 je torzo domu, které se právě začalo opravovat, podkladem pro sérii Rok Orwela, v 90. letech skrze něj reaguje na porevoluční situaci... Celá instalace, která je zároveň připomínkou 25. výročí sametové revoluce, představí velkoformátové malby, plastiky, videa, interpretované fotografie a podobně. Tato výstava, tedy interpretace Veletržního paláce (či jeho torza) představuje jakési výtvarné završení celého projektu věnované 40. výročí požáru Veletržního paláce.

Projekt doprovází řada doprovodných programů – projekce filmů z FAMU z 80. let, diskusní odpoledne, setkání s historiky aj. K výstavě vyšla publikace vydaná sdružením Symposion.

Evropská cena za současnou architekturu Mies van der Rohe Award 2013
ve spolupráci s nakladatelstvím Zlatý řez
18. 12. 2014 - 25. 01. 2015
Kurátoři: Radomíra Sedláková

Výstava představuje v plánech, fotografiích a textech 40 nejlepších evropských staveb, vybraných mezinárodní porotou. Jedná se o stavby, které byly dokončeny v posledních dvou letech, byly navrženy evropským architektem a postaveny v jedné z 38 evropských zemí (členské země EU, Evropského hospodářského prostoru a potenciální kandidáti členství). Stavby nominuje do soutěže početná skupina nezávislých expertů a národní architektonické instituce, sdružené v Evropské radě architektů.

Alfréd Radok 100 – Příběh režiséra (1914–1976)
25. 11. 2014 - 25. 01. 2015

První část výstavy, jejíž autorkou je Helena Albertová, je věnována výtvarnému řešení vybraných inscenací, které Alfréd Radok realizoval ve spolupráci s Josefem Svobodou a Ladislavem Vychodilem. Jedná se o inscenace v jistém smyslu přelomové, technické řešení některých z nich (Jedenácté přikázání, 1950; Dnes ještě zapadá slunce na Atlantidou, 1956) lze považovat za přípravu či ověřování postupů, které byly využity při realizaci Laterny magiky (1958 pro EXPO v Bruselu). Ta je na výstavě mimo jiné prezentována unikátním funkčním modelem. Další část výstavy, jež je výsledkem pečlivého výzkumu archivních fondů druhé kurátorky Věry Velemanové, představuje kalendárium mapující zlomové okamžiky v životě a tvorbě Alfréda Radoka na pozadí historických událostí. Zdrojem informací a materiálů v této části je v prvé řadě fond Divadelního oddělení Národního muzea, který uchovává materiálově bohatou Radokovu pozůstalost. Pracovníci Divadelního oddělení NM poskytli i odborné konzultace a zajistili digitalizace vybraných materiálů.

Sochařský ateliér Zbyňka Sekala
20. 2. 2015 – stálá expozice
Kurátoři: Marie Klimešová a Lenka Pastyříková

Zbyněk Sekal (1923–1998) patří k nejvýznamnějším českým umělcům druhé poloviny 20. století. Od roku 1970 žil v emigraci ve Vídni a zde také zemřel. Myšlenka přenesení posledního vídeňského ateliéru Zbyňka Sekala do Prahy vznikla bezprostředně po umělcově smrti. Motivovala ji skutečnost, že ho Sekal v posledních měsících života dovedl do záměrné podoby Gesamtkunstwerku, prostoru koncipovaného jako završené umělecké dílo. Plastika hlavy, kterou umístil do jeho jádra, je v zásadě autoportrétem autora, je ale také tváří smrti. Vznikla destrukcí a novou modelací jedné z Vratkých staveb z poloviny šedesátých let, se kterými se umělec vnitřně identifikoval. Potvrzuje, jak silně se cítil součástí svého ateliéru, dílny, do jejíhož organismu se prostřednictvím tohoto posledního díla zabudoval. Dílna mu byla kafkovským doupětem, úkrytem, ale zároveň heideggerovským obydlím, místem, ve kterém formuloval svoje bytí a ve kterém vedl dialog se svými nálezy - fenomenologicky pojímanými jako drahocenné bytosti. Jako obydlí chápal i své objekty - schránky chránící střed, jehož skromnou povahu chápal jako vzácnost, skládané obrazy, jejichž základna mu byla podlahou. Možnost znovuvybudovat v Národní galerii toto obsahově mnohovrstvé dílo umožnil velkorysý dar paní Christine Sekalové, umělcovy manželky. Obsahuje takřka kompletní soubor Sekalových sáder z let 1955–1997, řadu schránek, pečlivě uspořádaný materiál a vybavení ateliéru, ve kterém Zbyněk Sekal tvořil mezi lety 1980 až 1997.

Vysoký čas spojování odlišeného a vrstvení materiálů v roce 2014
Ve spolupráci s Vysokou Školou Uměleckoprůmyslovou v Praze
Datum: 20. 1. - 15. 3. 2015
Kurátoři: Cyril Říha, Vít Havránek a Roman Brychta

Výroční výstava Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze ve Veletržním paláci.

Oskar Kokoschka a Praha
ve spolupráci s Kunstforum Ostdeutsche Galerie Regensburg
20. 2. - 28. 6. 2015
Kurátoři: Agnes Tieze ve spolupráci s Bronislavou Rokytovou a Olgou Uhrovou

Výstava Oskar Kokoschka a Praha se soustředí na krátké období v letech 1934-1938, které Kokoschka prožil v prvorepublikovém Československu. Vytvořil zde kolem třiceti olejomaleb, mezi nimiž bylo šestnáct pohledů na Prahu. Na výstavě bude prezentován výběr děl Oskara Kokoschky, která vytvořil především v letech 1934-1938 v Československu, zapůjčených z českých i zahraničních institucí a soukromých sbírek. Bude doplněn o souvislosti zdůrazňující Kokoschkův vliv na české prostředí a inspiraci, kterou zde nalezl. K dalším zastoupeným umělcům patří např. Friedrich Feigl, Bohdan Heřmanský, Willy Nowak, Karel Vogel, Wincenc Makovský, Emil Filla, František Janoušek, Josef Čapek, ale i umělci v československé emigraci John Heratfield, Theo Balden, Kurt Lade nebo Johannes Wüsten.

Stanislav Kolíbal. Kresba za kresbou
20. 2. – 03. 05. 2015
Kurátoři: Adam Budak a Martin Dostál

Prof. Stanislav Kolíbal (1925) je jedním z hlavních představitelů konceptuální tvorby, vedle toho je uznávaným scénografem, ilustrátorem a grafikem. Na řadě výstavních projektů se také zásadním způsobem podílel jako výstavní architekt, a to především v Národní galerii v Praze. Proto se Národní galerie rozhodla uspořádat mu v roce jeho významného životního jubilea výstavu prací na papíře, kterou připravuje v úzké spolupráci se samotným umělcem. Jeho kresby, přes minimalistický výraz, jsou vždy nositeli obsahu týkajícího se základních otázek lidské existence. Vše vychází z linie, čáry na bílém papíře, které nevznikají z automatického gesta, ale jako odraz autorova myšlenkového procesu, poznání a vztahu ke světu

Prostor pro pohyblivý obraz (Moving Image Department)
20. 2. – 24. 5. 2015
Kurátor: Jan Kratochvíl
Kurátor NG: Adam Budak

Národní galerie ve Veletržním paláci představí nový dlouhodobý program Prostoru pro pohyblivý obraz s první výstavou pojmenovanou Jak je důležité býti v (pohyblivém) obrazu. Název mimo jiné odkazuje k titulu přednášky nizozemské teoretičky umění, umělkyně a emeritní profesorky Amsterodamské univerzity Mieke Bal reflektující semiotiku a ontologii obrazu. Rozhodnutí otevřít nový prostor s programem zaměřeným primárně na video a film reaguje na dosavadní absenci těchto médií ve sbírkách moderního a současného umění Národní galerie v Praze.

První výstava představí práce portugalských umělců Mariany Calo and Francisca Queimadela, americké umělkyně Rachel Rose, francouzského umělce Auréliena Fromenta a samotné Mieke Bal, která svoji přednáškou cyklus zahájí. Z české scény se v úvodní výstavě objeví díla Daniela Pitína a Romana Štětiny.

Prostor pro pohyblivý obraz využije mimořádné dlouhodobě opomíjené prostory přízemní haly Veletržního paláce, a to v architektonické úpravě rakouského umělce Josefa Daberniga. Vizuální identita je prací věhlasného britského umělce Liama Gillicka, jehož tvorba bude zastoupena také médiem videa a nástěnné instalace.

Projekt je výsledkem kurátorské spolupráce šéfkurátora Národní galerie Adama Budaka a Jana Kratochvila, s asistencí Piotra Sikory.

Umělci a proroci - tajemná cesta k modernismu: 1872 -1972
Ve spolupráci se Schirn Kunsthalle Frankfurt
21. 7. – 25. 10. 2015
Kurátor: Pamela Kort, Los Angeles/Berlin/Zürich

Egon Schiele sám sebe vnímal jako vizionářského a prorockého umělce, František Kupka vytvořil jednu z hlavních vývojových linií abstraktní malby prodchnutou spirituální energií, Joseph Beuys zase volal po revoluci pod titulem “sociální plastika” a Friedensreich Hundertwasser byl ochránce životního prostředí, jehož spirálové obrazy ve své podstatě byly holistické. Tyto zásadní umělecké postoje by byly bývaly nevznikly bez vazeb k tzv. „bosonohým prorokům“. Někteří z nich patřili k umělcům-naturistům, jiní zase byli novodobými ztělesněním Ježíše Krista a další se považovali za sociální revolucionáře. Jejich význam pro umění moderny zůstal v podstatných rysech neodvyprávěným příběhem. Jejich jména – Karl Wilhelm Diefenbach, Gusto Gräser, Gustav Nagel jakož Friedrich Muck-Lamberty a Ludwig Christian Haeusser – takřka upadla do zapomnění. Za svého života se však u širokého publika a v avantgardních kruzích těšili velké oblibě. A oceňovali je i umělci a intelektuálové, i když mnohdy pouze skrytě. Schirn Kunsthalle ve Frankfurtu/Main ve spolupráci s Národní galerií v Praze věnují tomuto fenoménu velkou výstavu s přibližně 300 výtvarnými díly od umělců jako Egon Schiele, František Kupka, Johannes Baader, Heinrich Vogeler, Joseph Beuys, Jörg Immendorff nebo Friedensreich Hundertwasser, a to včetně početné dokumentace. Výstava tak objevuje nikoliv pouze vzájemně související jevy, ale vykresluje i nečekané spojovací linie a zasazuje tak „proroky“ a uměleckou avantgardu do dalekosáhlých společensko-historických souvislostí.

Grand Prix Architektů
19. 05. – 16. 06. 2015
Kurátoři NG: Radomíra Sedláková, Jakub Potůček

Grand Prix architektů – Národní cena za architekturu - je soutěžní přehlídka architektonických prací dokončených v uplynulém roce pořádaná Obcí architektů. Prezentuje současnou kvalitní architekturu, vznikající v České republice, široké veřejnosti.

Diplomanti AVU
Ve spolupráci s Akademií výtvarných umění v Praze
25. 6. – 6. 8. 2015

Tradiční partnerství mezi NG a AVU, každoroční přehlídka diplomových prací.

Zapomenutý či spíše neobjevený architekt – Lubor Marek
30. 06. – 11. 10. 2015
Kurátoři NG: Radomíra Sedláková, Jakub Potůček

Architekti, kteří vstoupili do praxe těsně před začátkem 2. světové války, se stali většinou „ztracenou generací“. Patří k nim i Lubor Marek (1915 – 2000), na jehož tvorbě lze kromě jiného dokumentovat, co pro mnohé architekty se slibně rozběhnutou kariérou znamenala nutnost být zaměstnancem státní instituce, jak zásadní zlom to v jeho tvorbě vyvolalo.

Marie Bartuszová, Výstava jako organismus
29. 9. – 03. 01. 2016
Kurátor NG: Adam Budak
Kurátor: Gabriela Garlatyová

Maria Bartuszova, Výstava jako organismus bude stěžejní výstavou autorky, která se narodila v Praze, ale celý život prožila v Košicích a za svého života ani po své smrti nebyla dosud českému publiku představena. Půjde o průřez celou její uměleckou tvorbou, bude zahrnovat díla vytvořená mezi lety 1960 – 1980, z nichž lze dedukovat intuitivní sklon k organickým formám, které jsou výsledkem pozorování přírody. Výstava představí soustředění se umělkyně na samotný proces, párování forem, tvarů a hmoty, které se navzájem prostupují, přecházejí z jedné do druhé, proces násobení jako znamení živoucích forem, jejich organická transformace z jedné formy na jinou.

Dílo Bartuzsové bude zasazeno do kontextu tvorby dalších českých a zahraničních umělců. K výstavě bude Národní Galerií vydán obsáhlý katalog a bude připraven doprovodný program, jako již zmiňované symposium, výtvarné dílny, komentované prohlídky.

„Mind the gap“ - 25. výročí Ceny Jindřicha Chalupeckého
29. 09. - 03. 01. 2016
Kurátor: Adam Budak

Výstava k 25. výročí Ceny Jindřicha Chalupeckého, na níž bude představeno všech 25 laureátů.

Budování státu: Umění, architektura a design jako prostředek státní reprezentace Československa
Ve spolupráci s Vysokou Školou Uměleckoprůmyslovou v Praze
12. 11. – 31. 01. 2016
Kurátoři: Milena Bartlová a Jindřich Vybíral

Výstava na souboru vybraných exponátů všech uměleckých médií představí způsoby, jakými se předválečné i poválečné Československo reprezentovalo jako státní celek. Taková reprezentace na jedné straně odráží vlastní pojetí čs. státu a státního národa (národů), na druhé straně je nezanedbatelným způsobem formuje, a to především záměrně. Československo bylo národní stát. Zprvu československý národ, posléze národy český a slovenský, byly konstitutivními složkami státu. Proto je téma „národní“ s tématem státním těsně propleteno, zejména v meziválečné republice.

Hlavní pozornost bude soustředěna na umělecká díla všech médií a na způsoby jejich prezentace, jež zadávaly či organizovaly instituce státu. To zahrnuje rejstřík projevů od státní propagandy na jedné straně po stavbu a výzdobu budov veřejných institucí. V menší míře ale také výstava ukáže rovněž způsoby, jakými tuto státní reprezentaci vnímali občané státu, zvnitřňovali a apropriovali ji, anebo s ní polemizovali.

StArt / Sport ve výtvarném umění
Prosinec 2015 – Únor 2016
Kurátor: Adam Budak + externí kurátor

Výstava bude uspořádána ve spolupráci s Českým olympijským výborem a bude sledovat vztah sportu a současného umění na příkladu děl, jejichž námět (případně forma) se úzce vztahuje ke sportovní činnosti, avšak tato díla nejsou pouze prostředkem reprezentace samotného sportu, ale i jiných, mnohdy pro umělce závažnějších témat.

Grafický kabinet – III. patro

Vlastislav Hofman. Architekt nebo malíř?
05. 01. - 05. 04. 2015
Kurátor: Eva Bendová

Václav Chad
7. 4. – 30. 6. 2015
Kurátor: Anna Pravdová

Ilustrace Jan Zrzavý I. a II.
30. 6. – 3. 1 2016
Kurátor: Zuzana Novotná

VALDŠTEJNSKÁ JÍZDÁRNA

Česká animovaná tvorba – Večerníček slaví 50 let
30. 5. – 27. 9. 2015
Autor výstavy: Jana Sommerová
Kurátor NG: Helena Musilová

Vrcholem oslav Večerníčkova jubilea bude unikátní a svým rozsahem ojedinělá výstava - příběh mapující celou genezi tohoto fenoménu, který měl být původně „jen“ drobničkou, nenápadnou pohádkou na dobrou noc. Časem svým vitalismem přerostl běžná kritéria specifik krátkého žánrového útvaru a mimořádnou dramatickou, výtvarnou i animační kvalitou přerostl v originální a svébytný televizní subjekt s přesahem do dalších kreativních disciplín. Český animovaný film, tzv. česká škola animace (Jiří Trnka, Hermína Týrlová, Karel Zeman, Břetislav Pojar, Jan Švankmajer, Jiří Barta…) má své pevné místo v kontextu světové kinematografie. Na její odkaz navázala plejáda významných českých scénáristů, výtvarníků a režisérů v oblasti televizní animované tvorby: Josef Lada, Zdeněk Miler, Radek Pilař, Václav Bedřich, Václav Čtvrtek, Zdeněk Smetana, Adolf Born, Vladimír Jiránek, Pavel Koutský, Jan Balej a mnozí další.

Umělecká výměna v regionu Krušnohoří ve středověku
27. 11. – 28. 03. 2016
Autor výstavy: Michaela Ottová, Jan Royt
Kurátor NG: Jan Klípa, Štěpánka Chlumská

Výstava si klade za cíl zpřístupnit široké veřejnosti kulturní a umělecké bohatství Krušnohorského regionu ve vymezeném časovém úseku (1250-1550) a se zřetelem na kulturní výměnu mezi regiony na obou stranách Krušných hor. Výstava bude rovněž využita i pro prezentaci regionu a posílení tamního cestovního ruchu. V jejím rámci budou probíhat četné edukační a lektorské aktivity. Výstava představí cca 160 nejkvalitnějších uměleckých děl z daného období a oblasti a na její přípravě bude spolupracovat řešitelský tým pod vedením hlavního řešitele a odpovědných řešitelů dalších účastníků projektu.

JÍZDÁRNA PRAŽSKÉHO HRADU

StArt / Sport ve výtvarném umění
Prosinec 2015 – Únor 2016
Autoři výstavy: Vojtěch Lahoda, Rostislav Švácha, Tomáš Winter (Ústav dějin umění, Akademie věd České republiky), Milan Pech (Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy)
Kurátor NG: Andrea Rousová

Výstava bude uspořádána ve spolupráci s Českým olympijským výborem a Ústavem dějin umění AV ČR, v.v.i., a bude sledovat vztah sportu a výtvarného umění na příkladu děl, jejichž námět (případně forma) se úzce vztahuje ke sportovní činnosti, avšak tato díla nejsou pouze prostředkem reprezentace samotného sportu, ale i jiných, mnohdy pro umělce závažnějších témat. Vystaveno bude kolem 150 uměleckých děl (obrazy, grafiky, kresby, sochy, fotografie, filmy) českých (Mánes, Myslbek, Preisler, Sudek, Teige, Načeradský atd.) a zahraničních (Courbet, Rodin, Rodčenko atd.) umělců.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

FN Brno spouští již čtvrtý přístroj CT

19:35 FN Brno spouští již čtvrtý přístroj CT

V pořadí čtvrtý přístroj CT, nejmodernější v České republice, spouští Fakultní nemocnice Brno. Nová …