První z nich, zimní termín, zahájí Národní galerie v Praze vernisáží pěti výstav ve Veletržním paláci, včetně dlouho očekávané mezinárodní výstavy Oskara Kokoschky. Následovat bude letní termín s výstavou celníka Henry Rousseaua a projektem nazvaným Tajemná cesta k moderně. Výstavní sezonu 2015 uzavře v podzimním termínu dramaturgie cílená především na domácí publikum s výstavami Marie Bartuszové, Budování státu a Gotika v Krušnohoří.

„Výstavní sezony bude Národní galerie koncepčně rozdělovat do tří vnitřně provázaných dramaturgických bloků, které vytvoří klíčové výstavy za doprovodu menších projektů, diskusí, knižních prezentací, workshopů, koncertů či divadelních představení. Vedle vlastního výstavního plánu jsme se intenzivně zaměřili i na rozvoj širokého spektra doprovodných aktivit a programů,“ uvádí Jiří Fajt, ředitel Národní galerie v Praze.

2015: Nejvýznamnější výstavní projekty

Výstavní sezona bude i do budoucna zahajována v únoru v souvislosti s výročím založení předchůdkyně dnešní Národní galerie v Praze – Společnosti vlasteneckých přátel umění. Během prvních měsíců roku 2015 tak galerie otevře nové sbírkové expozice i krátkodobý výstavní program. Největším lákadlem přitom bezesporu bude již před časem avizovaná výstava Oskar Kokoschka a Praha. V březnu naváže projekt Tajemné dálky: symbolismus v českých zemích 1880–1914 v klášteře sv. Anežky České, který publiku představí fenomén symbolismu jako svébytnou část výtvarné tvorby v dosud ojedinělém rozsahu a konceptu. V jednotlivých tematických kapitolách se tak vedle známých osobností, jakými jsou Mucha, Švabinský, Bílek, Váchal, Kubišta či Zrzavý, představí i autoři méně vystavovaní a v mezinárodním kontextu téměř neznámí.

Letní sezonu bude Národní galerie v Praze zahajovat v termínech červen/červenec a koncipovat s cílem oslovit zvláště návštěvníky Prahy z domova i zahraničí. Ústředními projekty tohoto roku budou výstavy Celník – Henri Rousseau a Tajemná cesta k modernismu: umělci a proroci 1872–1972. Obě expozice představí návštěvníkům díla zásadních postav evropského moderního umění – Schieleho, Kupky, Hundertwassera a Beuyse a samozřejmě samotného Rousseaua, jehož známý autoportrét patří mezi nejvýznamnější díla Národní galerie v Praze a na výstavě bude uveden v kontextu dalších velikánů, jakými jsou Picasso, Kahlo či Rivera.

Podzimní programový blok bude zahajovaný v říjnu a galerie se v něm zaměří především na tuzemské publikum. V tomto roce tak galerie nabídne několik výstav zaměřených především na české a československé umění. Výstava Budování státu: Umění, architektura a design jako prostředek státní reprezentace představí na souboru vybraných exponátů všech uměleckých médií způsoby, jakými se předválečné i poválečné Československo reprezentovalo jako státní celek. Výstava jako organismus je podtitulem připravované monografické výstavy Marie Bartuszové, rozhodně pozoruhodné sochařky pražského původu, kterou rodinný život zavedl do Košic a jejíž tvorba nebyla evropské veřejnosti v tomto rozsahu dosud představena. Třetím zásadním projektem letošního podzimu je Gotika v Krušnohoří 1350–1550 mapující kulturní a umělecké bohatství tohoto specifického regionu na hranici Čech a Saska.