Pro autory výstavy, Alenu a Jaroslava Klempířovy, je Grónsko už 21 let druhým domovem. Působí zde jako novináři, spolupracovníci Dánského polárního institutu, České geografické společnosti a dánské ambasády. Společně fotografují, filmují a píší knihy, snaží se poznat a zachytit život v zemi ledu a sněhu ve všech jeho aspektech. Jedním z cílů jejich bádání jsou také české stopy v místní kultuře. A není jich málo. Moravští bratři, kteří zde od roku 1733 působili 167 let, přinesli Gróňanům kulturu především hudební a jazykovou. Samuel Kleinschmidt, rodem z Potštejna, sepsal gramatická pravidla a slovník, který se používá dosud. „Získat si důvěru místních bylo nesmírně náročné, jsou to skvělí lidé, ale vůči cizincům dost uzavření. Teprve postupně jsme se poznávali a i díky společné lásce k hudbě jsme se spřátelili s místními, také s ředitelem všech grónských archivů, které jsou pro badatele jinak nedostupné,“ uvádí spoluautor výstavy Jaroslav Klempíř, vzděláním flétnista a dirigent.

Slavnostní vernisáž výstavy Grónsko – země ledu a života proběhne ve středu 10. ledna v 17 hodin. Zahájí ji velvyslanec Dánského království Ole Frijs-Madsen, hudebně doprovodí kytarový virtuos Štěpán Rak a dětský folklórní soubor Hájíček. Po skončení vernisáže je pro hosty připravena komentovaná prohlídka výstavy.

„Je zajímavé a důležité sledovat, jaké důsledky přinášejí klimatické změny pro zemědělství i v jiných částech světa. Právě ostrovní oblasti často předznamenávají, jak budou změny postupovat,“ doplňuje Jiří Houdek, ředitel Národního zemědělského muzea Praha. Subarktická zemědělská oblast Kujataa (více ZDE) v jižním Grónsku byla v červenci 2017 přijata do světového kulturního dědictví UNESCO. Díky změnám klimatu se zde na experimentální farmě a v arboretech pěstují například brambory, brokolice, květák, ředkev, ve sklenících i saláty a ředkvičky nebo stromy z klimaticky podobných oblastí.