Navigátor varuje: Na lidech v dluhové pasti parazitují neseriózní společnosti

18.07.2014 18:01 | Zprávy

V roce 2013 požádalo o oddlužení 30 tisíc lidí a situace často zneužívají podezřelé společnosti. Množí se firmy parazitující na lidech, kteří se dostali do dluhové pasti[1]. Navigátor bezpečného úvěru varuje, že ačkoliv se tyto společnosti zaštiťují pomocí a poradenstvím, finanční situace dlužníků se nakonec jejich přispěním často zhorší.

Navigátor varuje: Na lidech v dluhové pasti parazitují neseriózní společnosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Společnosti nabízí oddlužení či odvrácení exekuce, a to za poplatek, který vybírají dopředu. Peníze v řádech tisíců inkasují i od osob, u nichž je zjevné, že podmínky pro vyhlášení osobního bankrotu nesplňují. Objevují se i společnosti, které prodávají vymazání jména dlužníka z úvěrových registrů. To lze přitom zajistit jen obtížně.

V rámci úvěrového trhu se pozornost většinou soustředí pouze na poskytovatele úvěrů, kde se v posledních letech stav zřetelně vykrystalizoval. Podle výsledků Studie Navigátora bezpečného úvěru za rok 2013 jsou seriózní značkové nebankovní společnosti prakticky na stejné úrovni, jako banky, v některých případech jsou pro zájemce o úvěr i výhodnější. Zároveň se však zvětšil rozdíl mezi zodpovědným sektorem a úvěrovými predátory. Právě půjčka u lichvářských společností je často prvotní příčinou dluhové spirály, do které se dostávají lidé, kteří si přes varování půjčují u neznačkových firem. Stranou pozornosti médií však dosud zůstávaly firmy, které na zadlužených lidech parazitují. 

„Smutné je, že se problém týká právě těch lidí, kteří se se svou situací snaží něco dělat a problém řešit. Z nedostatku informací se bohužel chytají na inzeráty společností, které nabízí oddlužení či ukončení exekuce, ačkoliv to ve skutečnosti nedokážou zajistit. Za své služby si ale přesto nechají zaplatit a finanční situace dlužníka se tedy ještě zhorší,“ varuje profesor Karlovy univerzity Michal Mejstřík, garant projektu Navigátor bezpečného úvěru. Podobné parazitní firmy spoléhají na zoufalství dlužníků, kteří se snadno nechají nalákat na příslib řešení problémů. „Podstatné je, že firmy vybírají peníze už za samotný úřední úkon, tedy přípravu podkladů pro osobní bankrot či ukončení exekuce. Poplatek v řádech tisíců korun není vázaný na dosažení výsledku. Tito paraziti tak od lidí s problémy berou peníze a vůbec jim nezaručují, že jejich problémy vyřeší,“ upozorňuje Mejstřík. K osobnímu bankrotu, kdy dlužník zaplatí věřitelům aspoň 30 % dluhů během pěti let, se jako k poslední naději upíná mnoho zadlužených. Přitom je potřeba upozornit na to, že 30 % splacení dluhů je minimální hranice, ne pevně daná.

 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Michal Kučera byl položen dotaz

Finance

Co přesně se po praktické stránce změní, když projde návrh vlády a MF bude mít větší vliv na rozpočty nezávislých institucí? Já nevím, ale pokud jde o peníze, které těmto institucím dává stát, proč by na přidělování financí neměl mít vlil? Kdo by ho pak měl mít. Teda pokud jde o peníze státu.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: Letos se do světa rozletí 22 mláďat sokolů

13:28 ČEZ: Letos se do světa rozletí 22 mláďat sokolů

Sečteno, podtrženo a okroužkováno; sokolí budky umístěné na výškových stavbách Skupiny ČEZ tak může …