Úřady při rozdělování dotací nepostupovaly jednotně a nevyměňovaly si průběžně informace o schválených projektech, což by měly. Kontrola také zjistila miliardové rozdíly v informacích o tom, kolik stát poskytl NNO na dotacích v letech 2015 a 2016. U příjemců dotací kontrola zjistila, že v několika případech nedodrželi podmínky dotace.
V ČR bylo podle dat ČSÚ na začátku roku 2016 téměř 121 tisíc NNO, dotaci od státu dostalo téměř 7 tisíc z nich. V roce 2016 rozdělil stát podle údajů z rozpočtového informačního systému NNO celkem 11,88 miliardy korun a v roce 2017 to bylo 14,38 miliardy korun. Strategie vlády ve vztahu k NNO na léta 2015 až 2020 ale vznikla bez předchozí analýzy toho, jaké služby společnost od NNO skutečně potřebuje. V Radě vlády pro nestátní neziskové organizace bylo v kontrolovaných letech více zástupců neziskového sektoru než zástupců státu, a mohli tak mít rozhodující vliv na obsah takových strategických materiálů.
Úřad vlády zároveň průběžně nekontroluje, jak se daří s pomocí dotací plnit cíle strategie. Vše vyhodnotí až v roce 2021 po jejím skončení. Některé cíle pak závisí na změnách legislativy, které ale chybí. Jde například o zákon o dárcovství, zákon o sociálním podnikání či o statusu veřejné prospěšnosti.
Kontroloři také zjistili rozdíl v informacích o tom, kolik stát v letech 2015 a 2016 poskytl NNO na dotacích. Rozbory financování od Úřadu vlády se lišily o více než 3 miliardy korun od informací z rozpočtového informačního systému. NNO, která rozbory financování pro Úřad vlády zpracovávala, měla podklady jen od vybraných ministerstev a rozpočtový systém nepoužívala. Údaje od resortů navíc NNO ještě upravovala. Není ale jasné, o jaké úpravy šlo. Informace o poskytnutých dotacích, které v rozboru financování dostala vláda a veřejnost, proto neodpovídaly skutečnosti.
Rozdíly v údajích se týkají i centrální evidence dotací. Kontrolovaná ministerstva a Úřad vlády v roce 2016 nezveřejnily v centrální evidenci všechny povinné informace o poskytnutých dotacích pro NNO. Celkový rozdíl mezi centrální evidencí a rozpočtovým systémem za všechny poskytovatele dotací představuje 3,51 miliardy korun. Kvůli chybějícím informacím tak nejde data ze systému o dotacích použít k hodnocení žádostí o dotaci nebo ke kontrole, jestli se dodržují podmínky maximální dotace ve výši 70 % nákladů. Úplné informace nejsou ani v informačním systému k evidenci NNO, který provozuje Ministerstvo vnitra. Informace do něj vkládají samotné organizace a nemají povinnost je aktualizovat.
Při rozdělování dotací by měly jednotlivé resorty spolupracovat na hodnocení žádostí, například si vzájemně delegovat členy do hodnotitelských komisí. Nebo si průběžně poskytovat informace o rozdělených dotacích. To ale plnily jen Úřad vlády a částečně MV. Jednotlivé resorty tak nemohou zjistit, jestli žadatelé o dotaci nežádají o podporu na stejný projekt také u jiných resortů nebo jestli se podařilo dodržet maximální hranici dotace 70 %. K dispozici mají jen informace od žadatelů. Zároveň stanovily cíle, kterých chtějí dotacemi dosáhnout, velmi obecně nebo vůbec. Nejde tak vyhodnotit, jestli dotace plní svůj účel.
U 10 ze 17 kontrolovaných příjemců zjistili kontroloři porušení podmínek dotace. Příjemci například nedodrželi rozpočet projektu, neprovedli aktivity, na které dostali dotaci, nebo zaplatili z dotace neuznatelné náklady.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
