Nejvyšší soud ke kauze Dalík: Trestní řád neumožňuje vyhotovovat rozhodnutí dopředu

01.05.2017 17:10 | Zprávy

autor: Tisková zpráva

Nejvyšší soud respektuje roli médií při informování veřejnosti a podporuje její právo na informace. S ohledem na vývoj v posledních týdnech při referování o některých závažných trestních věcech však považuje za nutné se ohradit, aby v tzv. mediálně sledovaných kauzách činil nestandardní postupy a tím jakkoli ohrožoval právo kteréhokoli obviněného na spravedlivý proces. V této souvislosti zmiňuje především některé články a komentáře, ze kterých vyplývá snaha médií přimět Nejvyšší soud k tomu, aby zveřejňoval svá rozhodnutí v uvedených řízeních dříve, než s nimi řádně seznámí všechny účastníky, popř. aby nestandardními kroky jakkoli urychloval proces vytváření řádného odůvodnění rozhodnutí.

Nejvyšší soud ke kauze Dalík: Trestní řád neumožňuje vyhotovovat rozhodnutí dopředu

Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.

V trestním řízení příslušná ustanovení trestního řádu neumožňují (a to ani u neveřejných jednání, která jsou u Nejvyššího soudu nařizována nejčastěji) vyhotovovat rozhodnutí dopředu, před samotným jednáním, před hlasování senátu o tomto rozhodnutí a následným vyhlášením rozhodnutí na tomto neveřejném jednání. Právě to by bylo zcela zásadním ohrožením základního práva na spravedlivý proces. (Podrobněji vše upravují jednotlivá ustanovení § 126 až § 130 trestního řádu, a dále § 138 téhož zákona; zde se rovněž hovoří o lhůtě 20 dnů, kterou má příslušný senát od rozhodnutí k tomu, aby odůvodnění vypracoval a celé rozhodnutí předal kanceláři soudu k vypravení.)

Pro neveřejné jednání může být vyhotoven pouze koncept rozhodnutí, avšak praxe jasně ukazuje na to, že právě během tohoto jednání dochází často ke změnám rozhodnutí, a to někdy velmi zásadním. Nejvyšší soud odmítá požadavky, aby jeho senáty rozhodovaly v rámci řádně nařízených jednání „o předem dohodnutém výsledku“.