Nejvyšší soud odmítl dovolání společnosti M Port, která po ČEPRO vymáhala 348 milionů korun

08.05.2014 18:06 | Zprávy

Nejvyšší soud ČR odmítl dne 19. března 2014 dovolání společnosti M Port v případu falešné pohledávky uplatňované vůči společnosti ČEPRO. Definitivně tak potvrdil správnost dosavadních rozhodnutí Městského soudu a Vrchního soudu v Praze o tom, že ČEPRO pohledávku platit nemusí.

Nejvyšší soud odmítl dovolání společnosti M Port, která po ČEPRO vymáhala 348 milionů korun
Foto: red
Popisek: Čepro

Spor vyhrála společnost ČEPRO již v dubnu roku 2010, kdy soud prvního stupně žalobu společnosti M Port v plném rozsahu zamítl. M Port následně neuspěl ani v odvolacím řízení u Vrchního soudu v Praze (2011), který jeho nároky rovněž odmítl. Oba soudy tehdy daly zapravdu společnosti ČEPRO, která tvrdila, že šlo o organizovaný podvod založený na pokusu uplatnit fiktivní pohledávky u soudu a zamezit společnosti ČEPRO v účasti na soudním řízení. Společnosti ČEPRO byly cíleně zatajovány doručené soudní obsílky, což mělo za následek vynesení soudního rozhodnutí v její neprospěch bez jejího vědomí a bez možnosti účinné obrany. Podvodu mimořádného rozsahu, který bez povšimnutí prošel celou soustavou obecných soudů, učinil přítrž až Ústavní soud, jenž všechna vydaná rozhodnutí v roce 2008 zrušil jako protiústavní.

V původním, záměrně utajeném soudním řízení, uplatňovala společnost M Port vůči společnosti ČEPRO neexistující pohledávku, která měla vzniknout v souvislosti se smyšleným obchodem s pohonnými hmotami v roce 1996. Neoprávněnost uplatňované pohledávky se jasně ukázala v řízení navazujícím po nálezu Ústavního soudu, kterého se již společnost ČEPRO mohla aktivně účastnit.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Jiří Růžička byl položen dotaz

Cesta do Tibetu

Nic proti té cestě jako takové, ale je pravda, že jste na oslavu narozenin Dalajlámy letěli za peníze z našich daní dokonce snad vládním speciálem? A pokud ano, jaký má taková cesta pro nás jako občany přínos? A kolik nás přesně stála? PS: Podle mě by u každé zahraniční cesty z našich peněz měly být...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

NP Šumava: Informační středisko Kvilda ve zbrusu novém hávu

7:33 NP Šumava: Informační středisko Kvilda ve zbrusu novém hávu

Jedno z nejstarších a zároveň nejnavštěvovanějších informačních center – infocentrum Kvilda prošlo r…