Ve věci již dříve rozhodoval Soudní dvůr EU, který v rozsudku ze dne 26. 2. 2015 uvedl, že darovací daň představuje poplatek za přidělení emisní povolenky, který je neslučitelný s požadavkem na bezplatné přidělení povolenek. Směrnice však členskému státu umožnila zpoplatnit 10 % emisních povolenek. Uplatnění daně darovací je tedy v rozporu s právem EU pouze tehdy, pokud nerespektuje horní hranici 10%. Dodržení této hranice je nutno posoudit z počtu povolenek rozdělených v dotčeném odvětví, nikoliv z celkového počtu Českou republikou rozdaných povolenek.
Vzhledem k nutnosti zachování kasačního principu soudního přezkumu a k tomu, že Nejvyšší správní soud nedisponuje údaji o přesném počtu povolenek rozdělených v dotčeném odvětví (odvětví energetiky), nemohl tento soud zhodnotit, zda byla horní hranice povoleného zpoplatnění povolenek dodržena. Poskytl však Odvolacímu finančnímu ředitelství podrobný návod, jak má soulad daně darovací s požadavkem směrnice posoudit. Pokud by počet zdaněných povolenek přesáhl 10% hranici, byla by darovací daň z nabytí povolenek převyšujících tuto hranici vyměřena neoprávněně z důvodu rozporu s právem EU.
Informace k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9. července 2015 sp. zn. 1 Afs 6/2013. Celé rozhodnutí zde.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
