První výkon tohoto druhu byl na Homolce proveden v červnu roku 2013 a do konce prosince roku 2018 byla Homolka jediným pracoviště na světě, které metodu zkoušelo s cílem vyhodnotit její bezpečnost a efektivitu. Za tu dobu zde bylo provedeno 74 takovýchto výkonů.
„Metoda spočívá v kombinaci tzv. anatomického mapování srdečních oddílů, v tomto případě levé srdeční síně, s následnou cílenou ultrazvukovou ablací o nízké intenzitě. Ta zničí abnormální tkáň v srdci, která je zodpovědná za vznik nebo udržování srdeční arytmie. Výhodou ultrazvukového mapování je nejenom vytvoření dokonalého anatomického obrazu levé síně a nahrazení často používaného CT zobrazení (CT představuje vysokou radiační zátěž), ale také to, že ultrazvukové kódování přesně změří tloušťku stěny levé síně, což doposud neumí žádná jiná metoda. Na základě získaných informací pak systém sám titruje následné dávkování energie potřebné k vypálení tkáně do dostatečné tloušťky,“ vysvětluje princip metody primář kardiologie prof. Petr Neužil.
Všechny manipulace ultrazvukového katetru se dějí semiroboticky. tzn. po manuálním zavedení do srdce je katetr kontrolován pomocí softwaru. Energií použitou jak pro vlastní zobrazení (mapování anatomie srdce), tak pro vlastní vytvoření ablační linie je ultrazvuk. „Výhodou robotizačního systému v tomto případě je, že operatér na vytvořené 3D mapě levé síně vyznačí linie potřebné ablace a systém pak sám (roboticky) tyto linie následuje a sám provádí vlastní terapeutickou ablaci. Podle detekované tloušťky tkáně vydá příslušnou dávku energie tak, aby léze byla dostatečně efektivní. Žádné ozařování pacienta. Výhodou je i přesnost zákroku,“ říká Neužil. Fibrilace síní je nejčastější poruchou srdečního rytmu v běžné populaci. Její časná forma má záchvatovitý charakter, později ale přechází do chronické podoby, tedy stává se trvale přítomnou.
Fibrilace (míhání) síní vzniká velmi často u nemocných bez zjevné příčiny, tedy bez doprovodných onemocnění, nicméně u celé třetiny nemocných se vyskytuje na podkladě doprovodného srdečního onemocnění, například chlopenních vad, ischemické choroby srdeční, srdečního selhání. U velké skupiny takových nemocných je možným doprovodným onemocněním vysoký krevní tlak. Průběh a forma fibrilace síní se mění s časem a je prokázáno, že trvání této arytmie mění strukturu srdečního svalu a funkci srdce vůbec. „Již zhruba třicet let je známou metodou léčby této arytmie katetrizační ablace, nicméně stále není jasné, proč nedosahujeme stoprocentní efektivity léčby a proč u paroxysmální (záchvatovité) formy cca 20 procent a u trvalé (chronické) formy nejméně 50 procent nemocných recidivuje,“ uvádí Neužil.
Tým kardiologů pod Neužilovým vedením pokračuje ve studii i v letošním roce. Od začátku roku provedl již dalších 8 výkonů. Celkem má k dnešnímu dni za sebou už 82 těchto výkonů a dalších 7 je naplánováno na nejbližší dny. Od konce roku 2018 se tyto zákroky provádějí také v dalších dvou evropských centrech. Metodu bude tým prof. Neužila prezentovat na největší světové kardiologické konferenci o fibrilaci síní v Bostonu, a to prostřednictvím přímého přenosu přímo z katetrizačního sálu. Zákrok bude provádět MUDr. Jan Petrů v Nemocnici Na Homolce a prof. Neužil ho bude osobně na konferenci v rámci svého vystoupení komentovat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
