Byl jedním ze zakladatelů české virologie a imunologie. Věnoval se především výzkumu virů influenzy a parotitidy, ale zejména klíšťové encefalitidy. Vybudoval Ústav sér a očkovacích látek v Praze a byl jeho přednostou od založení v r. 1956 až do r. 1985. Se svým týmem se věnoval výzkumu a výrobě virových vakcín proti variole, vzteklině, spalničkám a příušnicím. Působil jako vysokoškolský pedagog.

Jako odborník byl uznáván i v mezinárodním kontextu. Až do r. 2008 byl více než 50 let aktivním spolupracovníkem WHO právě v oblasti výzkumu vakcín a účastnil se prací při eradikaci poliomyelitidy.