Objevili, jak lze z uhlovodíkových vazeb vytrhnout přesně ty atomy vodíku, které potřebují. Jejich teorie by mohla přispět k vývoji účinnějších katalyzátorů chemických reakcí. Uspěly i studentské práce vedené experty z Akademie věd ČR. Třiadvacátý ročník soutěže se 11. března 2021 kvůli epidemické situaci vyhlašoval online.

„Výzkum je jedno velké kontinuum – začíná základním, pokračuje přes raně aplikovaný až třeba průmyslový a končí inovacemi. Ráda uvádím příklad blízký mému oboru – když nezasadíte jabloň, nemůžete sklízet jablka,“ uvedla během ceremoniálu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, jež stála v čele poroty právě v kategorii oceňující nejlepší projekt v základním výzkumu loňského roku.

Jednu takovou mladou jabloň zasadil tým vedený Martinem Srncem z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jeho teorie asynchronicity při vytrhávání atomu vodíku z molekuly by se v budoucnu mohla uplatnit například ve farmacii nebo průmyslu při vývoji nových syntetických postupů či katalyzátorů, které by zefektivnily různé chemické reakce, třeba produkci metanolu z metanu.

Modelováním enzymatických reakcí ve vazbách C–H pomocí výpočetních metod kvantové chemie se Martin Srnec zabývá dlouhodobě. Po stáži na prestižní americké Stanfordově univerzitě se v roce 2013 pustil do vývoje metodologie pro výpočet veličin popisujících schopnosti látek na sebe vázat atom vodíku, elektron nebo proton a do studia jejich vlivu na reaktivitu a selektivitu mnoha enzymatických pochodů.