Ochránci přírody už nebudou pro smích. Velcí kopytníci řeší velkou záhadu bezzásahového režimu

20.10.2016 19:34 | Zprávy

Řadu let představoval pro ochránce přírody bezzásahový režim, kdy je krajina ponechána pouze přírodním procesům, velmi kontroverzní téma.

Ochránci přírody už nebudou pro smích. Velcí kopytníci řeší velkou záhadu bezzásahového režimu
Foto: Česká krajina
Popisek: Zubr evropský

Na jednu stranu je tím nevyšším stupněm ochrany přírody, na druhou stranu mnohé biotopy ponechané bez vlivu člověka ztrácely svoji rozmanitost a docházelo v nich k výraznému úbytku ohrožených druhů. O negativních důsledcích bezzásahového managementu se řadu let mluví především v souvislosti nelesními biotopy, jako jsou louky či stepi.

„Právě kvůli bezzásahovému režimu v těchto typech krajiny byla ochrana přírody často terčem posměchu. To, co se snažila chránit tím nejpřísnějším způsobem, po několika letech bez vlivu člověka ztrácelo svoji pestrost. Vznikl tak mýtus, že otevřená krajina vznikla výhradně díky činnosti člověka, neobejde se bez jeho péče a proto je i v chráněných oblastech a národních parcích třeba hospodařit,“ upozornil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. 

„Za více než půl století bezzásahovosti například na Pálavě lesem či křovinami zarostla polovina stepí, tedy těch ochranářsky nejcennějších stanovišť,“ doplnil konkrétní příklad Jan Miklín z katedry geografie Ostravské univerzity.

Až v posledních letech se přitom vědcům podařilo odhalit, v čem je hlavní problém. „Otevřenou krajinu po miliony let pomáhali udržovat velcí kopytníci. Od konce poslední doby ledové to byli především tři klíčové druhy, pratur, zubr a divoký kůň. Je tedy zřejmé, že právě velcí kopytníci musí být samozřejmou součástí bezzásahových oblastí, zejména pokud zahrnují i otevřenou krajinu,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

„Pro péči o bezlesí jsou velcí kopytníci skutečně klíčoví. Snaha o bezzásahový režim v otevřené krajině je bez velkých kopytníků podobný nesmysl, jako bychom chtěli zavést bezzásahový režim v lese a museli se obejít bez stromů,“ doplnil Dalibor Dostál. Kromě velkých kopytníků zabraňují zarůstání krajiny také přírodní živly, jako jsou povodně nebo požáry, jejichž působení bylo s rozvojem civilizace z větší části eliminováno.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Eliška Olšáková byl položen dotaz

Milion chvilek

Dobrý den, zajímal by mě váš názor na toto sdružení či co to vlastně je. Považujete ho za nezávislé a transparentní? Ví se, z čeho je financováno? Víte co mě přijde divné, že snad nikdy nesvolávalo demonstraci na protest tomu, co udělal třeba někdo z ODS nebo STAN. Asi jste rádi, ale mě to nepřijde ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kateřina Arajmu rezignovala na funkci generální ředitelky ÚZSVM

22:03 Kateřina Arajmu rezignovala na funkci generální ředitelky ÚZSVM

Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Mgr. Ing. Kateřina Ara…