Josef Hlávka se narodil v malém západočeském městě Přešticích. Vystudoval architekturu na vídeňské Akademii. Byl vynikajícím studentem, získal několik ocenění, především tzv. Římskou cenu, která mu umožnila cestovat po Evropě a studovat různé architektonické slohy. Po návratu do Vídně dostal darem od českého stavitele Šebka (v době studií pro jeho firmu pracoval) stavební firmu, získal koncesi a stal se vídeňským stavitelem a v roce 1865 i vídeňským měšťanem. Postupně se vypracoval na jednoho z nejžádanějších stavitelů ve Vídni. V literatuře a archivních pramenech se uvádí, že během 13 let (1860 – 1873) realizoval celkem 142 staveb (některé podle projektů jiných architektů, některé podle projektů vlastních), ty nejvýznamnější v centrální části města. Byly to reprezentační veřejné budovy i ekonomicky úsporné činžovní domy. Některé jsou památkově chráněné, jako budova Opery, některé byly naopak přestavěny nebo zbořeny. Největší a reprezentační vznikly podél Ringstrasse a zařadily Hlávku mezi její spolutvůrce. Kromě stavitelské činnosti se věnoval i projektování a realizaci vlastních staveb nejen ve Vídni. Mezi jeho nejvýznamnější projekty a realizace patří areál rezidence metropolitů řeckopravoslavné církve v Černovicích na Bukovině (dnes je v areálu jedna z významných ukrajinských univerzit). V roce 2011 byl tento areál Josefa Hlávky zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (již v roce 2008, při příležitosti 100. výročí úmrtí Josefa Hlávky, vyhlásilo UNESCO toto výročí za výročí světové). V Praze Josef Hlávka postavil budovu Zemská porodnice (v roce 2015 bolo připomenuto 140. výročí od jejího otevření a na budově byla odhalena Hlávkova pamětní deska) a nadační domy ve Vodičkově a Jungmannově ulici. Také přestavba zámku v Lužanech u Přeštic je autorským Hlávkovým dílem. Jeho stavby byly realizovány v novogotickém slohu, nebo ve slohu novorenesančním.
V roce 1869, zřejmě z přepracování Josef Hlávka těžce onemocněl (uzdravil se po dlouhých deseti letech), odešel do ústraní a stal se bohatým soukromníkem. Po uzdravení se věnoval odborné a teoretické činnosti v oboru záchrany a obnovy historických památek. Např. v roce 1890, po velké povodni v Praze, kdy byl stržen Karlův most, vypracoval projekt jeho záchrany a též jej financoval.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



