„Věřím, že se z tragického osudu Doroty Šandorové dokážeme poučit a instituce odpovědné za dostupné, kvalitní a bezpečné služby začnou činit kroky tak, aby lidé s postižením mohli žít v komunitě s odpovídající podporou. Pro Dorotu Šandorovou je již pozdě. Za zdmi ústavů ale žije spousta lidí s postižením, u nichž máme stále možnost jejich příběh změnit,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Ombudsman opakovaně upozorňuje, že špatné zacházení s lidmi s postižením v zařízeních sociálních služeb má i systémové příčiny. Péče o lidi s postižením se Česku stále soustřeďuje především do velkých ústavů. Chybí u nás dostatek sociálních služeb komunitního charakteru, díky kterým by mohli lidé s postižením vést nezávislý život tak, jak to předpokládá článek 19 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Právě veřejný ochránce práv u nás dohlíží na to, jak Česká republika naplňuje své závazky vyplývající z této Úmluvy.