Památky čekají letošního pětimiliontého návštěvníka, lákají na adventní akce a slibují lucemburský rok

Třináct památek bude mít pravidelně otevřeno po celou nadcházející zimu, další hrady, zámky a skanzeny připravují adventní, vánoční a novoroční akce nebo otevřou na objednání. Příští rok oslaví NPÚ 700. výročí narození Karla IV., ale věnovat se bude i tématům, která rezonují mnohem jemněji – pod názvem Památkové speciality představí památky moderní, industriální a venkovské architektury a péči o ně a v projektu Tradiční materiály a postupy v památkové péči se zaměří na kovy.

Do konce října letos na památky ve správě Národního památkového ústavu dorazilo 4 900 000 návštěvníků. Je to o 300 tisíc lidí více než v roce 2014, který byl dosud rekordní. Nejvíce zájemců o prohlídku přišlo – ve shodě s několika minulými lety – na zámek Lednice, kde k poslednímu říjnovému dni napočítali téměř 398 tisíc návštěvníků a v neděli 8. listopadu dokonce přivítali návštěvníka s „pořadovým číslem“ 400 tisíc. Hrad a zámek Český Krumlov, který v polovině léta tabulku návštěvnosti vedl, nakonec za svým tradičním jihomoravským „soupeřem“ zaostal přibližně o 10 tisíc návštěvníků. Třetím nejnavštěvovanějším objektem je již tradičně státní zámek Hluboká s 265 tisíci příchozími a do první pětice se vejdou ještě hrad Karlštejn, jejž navštívilo 204 tisíc zájemců, a komplex zámku a zahrad v Kroměříži se 190 tisíci návštěvníků.

Pomyslným skokanem roku, tedy památkou, která letos zaznamenala opravdu výrazný růst zájmu, se stala národní kulturní památka Hospital Kuks, otevřená po kompletní obnově letos v březnu. Zatímco v letech před opravou sem ročně zamířilo průměrně 30 až 40 tisíc zájemců ročně, letos jich bylo 137 tisíc a Kuks se díky nim umístil na šesté příčce návštěvnického žebříčku NPÚ. Kompletní tabulku návštěvnosti památek ve správě NPÚ uvádíme v příloze.

Adventní a vánoční programy památek

Zámek Krásný Dvůr vánočně krásný„Kasteláni, kteří se o letošní návštěvnické úspěchy hradů, zámků a ostatních památek zasloužili navzdory nepřízni počasí – sněhu a chladu na začátku sezony a veder panujících téměř celé prázdniny – doufají letos v pokoření magické hranice 5 milionů návštěvníků a díky programům a akcím, které ještě do konce roku chystají, se to může podařit. Děkuji všem návštěvníkům, kteří letos projevili o historické památky tak velký zájem, a doufám, že si mnozí z nich letos ještě najdou cestu na některou z našich památek v adventním čase. Děkuji také kastelánům a všem zaměstnancům správy památek, že po loňské vydařené sezoně dokázali veřejnosti na svých objektech opět nabídnout tolik nového a atraktivního, že památkám znovu zajistili návštěvnickou přízeň,“ řekla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Přestože oficiálně letošní sezona skončila v neděli 1. listopadu, velká část památek ve správě NPÚ brány nezavírá a připravuje adventní akce. V romantickém prostředí neobvykle nazdobených a nasvícených hradů zámků i skanzenů vyčarují správci památek atmosféru spojenou díky pohádkám a filmům s příjemnými okamžiky Vánoc. Návštěvníci se budou moci v předvánočním shonu a stresu příjemně naladit a uvědomit si pravý smysl svátků. Bohatý program s netradičními prohlídkami, řemeslným trhem a vůní vánočních dobrot si budou moci návštěvníci užít například na zámcích v Telči, Jindřichově Hradci a Zákupech, na Sychrově, ve Žlebech a Hrádku u Nechanic, v Ratibořicích nebo na Hamousově statku ve Zbečně. Hudbu a koncerty si vychutnají například na zámcích Valeč, Stekník, Krásný Dvůr nebo v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Ani o vánočních svátcích a „mezi svátky“ nebudou památky zahálet a již teď lákají na sváteční programy.

Vánoce na GrabštejněCeloročně otevřené památky

Přestože po vánočních svátcích na většině památek ruch na dva měsíce téměř utichne, řada jich otevře a přijme skupiny návštěvníků po předchozím objednání – například hrad a zámek Bečov, zámky Duchcov a Horšovský Týn, hrady Frýdlant a Grabštejn, kláštery Sázava a Kladruby, ostravský Důl Michal a další památky. Třináct dalších památkových objektů má v pravidelném režimu otevřeno celou zimu – brněnská vila Stiassni, hradní muzeum v Českém Krumlově, zámky Lednice, Hluboká, Sychrov, Hradec nad Moravicí a Mníšek pod Brdy, hrady Karlštejn, Rožmberk, Nové Hrady, Valeč a Křivoklát, Betlém (jedna z částí souboru lidových staveb Vysočina) a Květná zahrada v Kroměříži. Přehled návštěvního režimu jednotlivých památek uvádíme v příloze, přesnou otevírací dobu doporučujeme ověřit na webových stránkách jednotlivých objektů.

TÉMATA ROKU 2016

Lucemburský rok

Účastníci tiskové konference, která se konala 19. listopadu v sídle NPÚV roce 2016 bude „hlavním stanem“ již šestého ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů státní hrad Karlštejn; NPÚ totiž v příštím roce připomene a zábavnými i odbornými akcemi oslaví 700. výročí narození císaře a českého krále Karla IV. a rod Lucemburků, z něhož pocházel. Karlštejn se již na počátku dubna stane místem konání největší akce tzv. Lucemburského roku, výstavy vzácných středověkých předmětů, nalezených v 19. století při rekonstrukci hradu, které jsou trvale uloženy ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea. Vyvrcholením Lucemburského roku a druhou nejvýznamnější akcí, která se příští rok na Karlštejně odehraje, bude velkolepá Hradozámecká noc, již sedmý ročník populární oslavy konce léta, která se vždy poslední srpnovou sobotu koná na desítkách státních i soukromých památek.

Vedle Karlštejna, hlavního sídla Lucemburského roku, budou velkou roli při připomínání významného výročí hrát další středověké památky ve správě NPÚ – hrady Krakovec a Točník, Veveří, Křivoklát a Nový Hrádek u Lukova; menšími akcemi se připojí dalších přibližně třicet původně středověkých objektů. Díky široké síti památek bude moci Národní památkový ústav připomenout nejen osobnost Karla IV. a jeho zásluhy o vznik mnoha nejobdivovanějších památek (kromě těch ve správě NPÚ inicioval například stavbu Karlova mostu, Nového Města pražského a dalších), ale věnovat se i tématům souvisejícím s každodenním životem doby vlády Lucemburků – religiozitě, umění i dvorské kultuře ovlivněné francouzskou a „německou“ kulturou vyšších společenských vrstev.

Památkové speciality

Druhým tématem, kterému se budou odborníci z Národního památkového ústavu v roce 2016 věnovat, jsou Památkové speciality. Ústředním tématem odborných i populárně-naučných aktivit a akcí – přednášek, workshopů, prohlídek atd. – pořádaných Národním památkovým ústavem se stanou památky moderní, industriální a venkovské architektury, které sice jsou populární, ale zároveň – v jiném kontextu – na okraji zájmu. Jde totiž o specifické oblasti, jejichž odborné zhodnocení vyžaduje v rámci památkové péče speciální znalosti a zkušenosti, jejich ochrana odlišné koncepce a přístupy a jejich obnova často nestandardní postupy a technologie. Všechny tyto typy památek musely také v minulosti absolvovat složité hledání cesty k pochopení ze strany odborníků i ocenění veřejnosti. Výjimečnost těchto tří specifických oblastí památkového fondu s jejich klady i zápory představí hlavně pracovníci územních odborných pracovišť NPÚ sídlících v jednotlivých krajích.

Tradiční materiály a postupy v památkové péči: kovy

Také kovy, materiál představující jedno ze základních témat památkové péče, budou představovat zejména odborníci z územních odborných pracovišť NPÚ. Na kovy se totiž z hlediska jejich užití dá nahlížet jako na stavební materiál (železo, litina, olovo, ocel) či stavební prvky (kleštiny, závěsy, kování oken a dveří, zábradlí, plechy a mnohé další), materiál pro výrobu předmětů denní potřeby (od podkov přes zvony až po mince), ale také cenností a luxusních šperků. Zajímavým tématem je i získávání a zpracování kovů (těžba, hutnictví, kovářství a zámečnictví) a s nimi spojené industriální stavby a provozy (od kováren po areál hutí ve Vítkovicích). Samostatnou kapitolou jsou možnosti a metody uchovávání kovů ve sbírkách různých institucí a péče o ně, případně zacházení s kovovými archeologickými nálezy. Téma kovy se tedy v NPÚ dotýká mnoha specializací nebo vědeckých projektů a příznivci památkové péče i zájemci o památková témata se mohou těšit na akce, při nichž se s kovy seznámí z mnoha různých úhlů.

HRADOZÁMECKÉ NOVINKY ROKU 2016

Klíč k památkám

Nová webová aplikace Klíč k památkámPro návštěvníky hradů a zámků nejen ve správě NPÚ bude novinkou příštího roku Klíč k památkám, lépe řečeno výstupy stejnojmenného projektu ministerstva kultury, jehož partnerem je Národní památkový ústav. Nový webový portál a aplikace obsluhovatelné v počítači, tabletu i mobilu totiž umožní milovníkům a návštěvníkům památek snadné vyhledávání, prohlížení a orientaci v širokém spektru památek ve správě NPÚ i dalších hradů a zámků. Přinese přehledně strukturované informace o otevírací době, výši vstupného či službách, které památka nabízí. V nabídce bude možné filtrovat podle potřeb nebo zájmů návštěvníků, v prvé řadě podle geografické polohy nebo typu akcí, ale třeba i podle toho, zda se na památku smí se zvířaty, je-li bezbariérová či připravuje programy vhodné pro děti. Selekce výletních cílů umožňuje detailní naplánování průběhu výletu a díky verzi aplikace pro mobilní zařízení bude možné flexibilně reagovat na případné změny a vyhledávat, co by návštěvníky v okolí mohlo ještě zajímat.

Klíč k památkám otevře symbolicky nejcennější památky Čech a Moravy mladé „e-generaci“. Umožní totiž on-line rezervaci prohlídek, elektronický nákup vstupenek a jeho součástí bude také elektronická forma programu pro věrné návštěvníky. Princip zůstává zachován – za pět zakoupených vstupenek získají návštěvníci šestý vstup na kteroukoli z dalších památek zdarma a automaticky budou zařazeni do slosování o zajímavé ceny. Novinkou bude zaznamenávání vstupů prostřednictvím QR kódu na zákaznické kartě do elektronického systému. Zachována však bude i konzervativní „papírová“ varianta programu, založená na sbírání razítek do prohlídkového pasu; pas však bude opatřen QR kódem, který nositeli karty umožní kdykoli se k elektronické formě připojit. Klíč k památkám, projekt ministerstva kultury a Národního památkového ústavu jako spolupracujícího subjektu, byl podpořen dotací z Integrovaného operačního programu (IOP) s celkovými způsobilými výdaji 31 967 500 Kč. Ukončení projektu je plánováno na konec roku 2015.

Novinky na hradech a zámcích v roce 2016

Národní kulturní památka Hospital KuksRok 2014 a ještě zřetelněji rok 2015 prokázaly, že návštěvníci památek dokáží ocenit péči, kterou jim kasteláni věnují při zprostředkování poznání i nevšedních zážitků. Jak dokládá příběh obnoveného hospitálu Kuks, největší zájem je o novinky – a ty budou čekat na návštěvníky i v roce 2016. Na Švihově bude zpřístupněna nová prohlídková trasa, která zájemce zavede do obnovené hradní věže. V druhé polovině roku bude otevřena čtvrtá prohlídková trasa zámku Hluboká, která představí tzv. hostinské pokoje ve druhém patře zámku. Příjemnou změnu připravuje také zámek Ploskovice – provoz tam zahájí nové zázemí pro návštěvníky, v němž najdou i občerstvení a kavárnu, a Bečov, který dokončí poslední etapu opravy fasády. V rozlehlém romantickém parku zámku Krásný Dvůr bude příští rok dokončena obnova novogotického templu a oblíbené rozhledny financovaná z tzv. Norských a Evropských fondů; následně se tam rozběhnou vzdělávací a zážitkové programy. Z Norských fondů je podpořeno také vybudování Centra studijních pobytů na státním zámku Český Krumlov, jehož služeb budou využívat čeští i zahraniční studenti věnující se památkám UNESCO, jejich správě, obnově a rozvoji. Na nedalekém státním hradě Rožmberk bude v příštím roce pokračovat nedávno zahájený experimentální projekt restaurování věže Jakobínka autentickými středověkými stavebními metodami. Okolo věže vyroste dřevěné lešení, v jehož horní části bude funkční a replika středověkého jeřábu. Veřejnost se bude moci účastnit připravených workshopů a podílet se tak na jedinečné obnově.

Centrem velkého projektu Marie Ebner-Eschenbach – Žena tří století se příští rok stane státní zámek Lysice, časté místo pobytu této rakouské spisovatelky a autorky divadelních her, spojené životem i dílem s Moravou a reprezentující přirozené a autentické prostupování českojazyčného a německojazyčného světa. Marie Ebnerová z Eschenbachu patřila k literárním tvůrcům, kteří se zásadně podíleli na rozšíření obrazu o malebnosti a kulturním svérázu Moravy. Zároveň byla první ženou, které udělila vídeňská univerzita čestný doktorát, a roku 1911 byla nominována na Nobelovu cenu za literaturu. Trvalý a nezpochybnitelný význam jejího díla připomene Národní památkový ústav výstavami, koncerty, divadelními představeními i českoněmeckými publikacemi.

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR a vede jeho soupis. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jakožto vědecké pracoviště aktuálně pracuje na 29 projektech s příspěvkem z evropských grantů a 36 vědeckých projektech s příspěvkem od institucí České republiky. Věnuje se odborným školením v oblasti památkové péče. Ročně vydá zhruba 50 publikací. Vedle své role odborné složky v procesu památkové péče Národní památkový ústav spravuje více než sto nemovitých památek – hrady a zámky, významné klášterní areály (Plasy, Kladruby u Stříbra, Sázava, Zlatá Koruna nebo Doksany), památky lidové architektury (Hamousův statek ve Zbečně, skanzeny Zubrnice, Vysočina a Příkazy) i technické památky 19. a 20. století (Důl Michal v Ostravě), z nichž většina je přístupná veřejnosti. Pečuje také o přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o historické zahrady a parky, typické součásti zámeckých i hradních areálů.