Senátní návrh mimo jiné snižuje odvody v případě výstavby všech veřejně prospěšných staveb v zastavitelných plochách, tzn. velmi často ve volné krajině. Navíc bez toho, aniž by veřejně prospěšné stavby blíže definoval. To v důsledku bude znamenat sníženou motivaci obcí stavět veřejně prospěšné stavby uvnitř obcí, kde to navíc mohou činit zcela bez poplatku, tedy zdarma už v současné době. Není tedy pravda, že by stát bránil rozvoji obcí.

Problematická je právě definice veřejně prospěšných staveb. Může to být škola, ale zároveň může někdo za veřejně prospěšnou stavbu považovat komerční centrum různého druhu za městem či obcí. Rozhodující by v tomto případě byl územní plán obcí. Ten schvaluje zastupitelstvo obce, které tak může za veřejně prospěšnou stavbu označit právě jakékoliv komerční centrum. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu nemá totiž možnost se v zákonném procesu vyjádřit k tomu, zda se opravdu jedná o veřejně prospěšnou stavbu, či nikoliv. Takové rozvolnění zákonných definic dává prostor pro korupci a tlak ze strany investorů. Zákon by se stal netransparentním a nedával by státu záruky na ochranu ZPF.