Kromě toho, že 94 % patnáctiletých již má za sebou první zkušenost s alkoholem, přibližně 60 % středoškoláků pravidelně pije alkohol a v současnosti už čtvrtina patnáctiletých uvádí časté pití nadměrných dávek alkoholu. Až 1000 dětí končí během roku na jednotkách intenzivní péče a další stovky až tisíce na záchytných stanicích, kterých je v ČR 17 s kapacitou přes 150 lůžek. Nejrizikovější je ale právě období prázdnin, kdy se alkohol pravidelně konzumuje v rámci nočního života a děti mají více času experimentovat. Zvýšený počet telefonických hovorů vyřídí každoročně přes prázdniny také Linka bezpečí.

Až čtvrtina dětí má zkušenosti s pravidelnou konzumací a opakovanou opilostí.  Jednotky intenzivní péče ročně přijímají na 1000 dětských pacientů a do záchytných stanic se jich dlouhodobě dostává až 2000. Tam však péče státu často končí. „Když se dítě dostane na jednotku intenzivní péče nebo na záchytku, není zajištěno poradenství nebo předání specialistům na léčbu závislostí, i když právě to je vhodný moment, kdy preventivně zasáhnout. Rodiče si dítě vyzvednou, odvedou domů a jen málokdy vyhledají odbornou pomoc,“ doplňuje Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor. Ročně jsou v ČR v záchytných stanicích ošetřeny stovky až tisíce mladistvých. Dlouhodobého maxima bylo dosaženo v roce 2010, kdy na záchytkách skončilo 2422 osob do 19 let věku.

Kromě záchytných stanic a jednotek intenzivní péče se dětem o prázdninách zvýšeně věnuje také Linka bezpečí. „Za posledních 10 let jsme s dětmi na Lince bezpečí vedli 522 hovorů o problematice alkoholu. V červenci a srpnu je těchto hovorů mnohem více než v měsících, kdy chodí děti do školy,“ říká Peter Porubský, vedoucí Linky bezpečí.