Čas od času se můžeme v denním tisku nebo dalších médiích setkat se zprávami o případech přiotrávení obyvatel bytu nebo rodinného domu spalinami unikajícími např. z průtokového ohřívače vody, tedy oxidem uhelnatým (CO). Oxid uhelnatý je bezbarvý, nedráždivý plyn bez zápachu, lehčí než vzduch, který je vůči lidskému organismu toxický. Jeho zákeřnost spočívá zejména v tom, že jednak není cítit a jednak nejsou příznaky otravy hned patrné. Člověk je unavený, malátný, bolí ho nebo se mu točí hlava. Teprve při delším působení a větší koncentraci CO může být dezorientovaný, upadnout a ztratit vědomí apod. Oxid uhelnatý vzniká mimo jiné při nedokonalém spalování užitkových plynů jako je např. zemní plyn (i když ten je primárně netoxický) v rámci provozu plynových spotřebičů v domácnostech.

Aby plynový spotřebič správně fungoval, potřebuje dostatek vzduchu a správný a funkční odvod spalin, které jsou komínovým systémem odváděny mimo objekt, kde se rozptýlí ve vzduchu. Nepředstavují tedy za běžných okolností žádné nebezpečí. V případě špatného odvodu spalin, se však při shodě nepříznivých okolností mohou vracet zpět do místnosti a v ní se shromažďovat. To může být způsobeno například neprůchodností komínových cest, nebo zanesením výměníku spotřebiče způsobeným zanedbáním jeho údržby. V extrémně horkých letních dnech může také za určitých okolností docházet ke snížení tahu komína. Ten běžně funguje tak, že spaliny ze spotřebiče stoupají komínem vzhůru, protože jsou lehčí než venkovní chladnější vzduch. To však při vysokých venkovních teplotách nemusí vždy platit, protože zplodiny mohou být chladnější než přehřátý vzduch z venku a mohou tak být tlačeny zpět do místnosti.