První byl Antonín Dvořák
Zapojení Československa a tehdejších Československých státních drah (ČSD) do prestižní mezistátní sítě EuroCity byl 2 roky po „sametové revoluci“ velký úspěch. Na vlaky EuroCity byly kladeny velmi vysoké nároky a ČSD pro ně neměly ani vhodné vozy, ani rychlost na tratích nesplňovala evropské parametry. Až na několik kilometrů na Moravě s rychlostí 140 km/h byla maximem jen „sto dvacítka“ a průměrná rychlost i těch nejrychlejších vlaků na hlavních tratích se pohybovala pouze kolem 60 až 70 km/h.
První vlak EuroCity pojmenovaný po slavném skladateli „Antonín Dvořák“ přijel do Prahy 2. června 1991 krátce po poledni. Byl sestaven z rakouských klimatizovaných oddílových vozů 1. a 2. třídy a rekonstruovaného restauračního vozu ČSD. Jednalo se o první rekonstrukci našich vozů na parametry srovnatelné s Evropou, byť v té době ještě bez klimatizace nebo kotoučových brzd. Souprava tak hned od počátku nabídla dosud nevídaný komfort na našich tratích, a to přesto, že v té době ještě nebyla vybavena ani dnes běžnými elektrickými zásuvkami natož Wi-Fi.
„Antonín Dvořák“ byl také rychlostním rekordmanem. Trať Vídeň – Praha dlouhou 407 kilometrů ujel ve svém prvním roce za 4 hodiny a 58 minut, v opačném směru dokonce ještě o 7 minut rychleji. Průměrná rychlost tak vyskočila na 82, resp. 84 km/h. ČSD tehdy získaly výjimku pro splnění rychlostního limitu 90 km/h kvůli směrově a sklonově náročné trase přes Vysočinu. Cestující si ale museli za takový komfort a rychlost připlatit 50 Kčs.
25 let s komfortními vlaky EuroCity

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva