Krušnohorský plavební kanál Fláje je nejstarší technická památka svého druhu v Čechách. V letech 1624-1629 jej vybudovat saský kurfiřt Johann Georg I. Kanál sloužil více než 240 let pro plavení dřeva z Flájí do Freibergu a později také jako přívod pro pohon vodní turbíny.

Flájský plavební kanál vznikl, aby zajistil potřebu dřeva pro město Freiberg (zvláště pro hutě, hamry a doly, ale také jako stavební materiál i topení). Záměru se ujal saský kurfiřt Johann Georg, který pověřil vrchního správce hutí Friedricha Lingkeho sestavením rozpočtu a následně provedením stavby. Stavební práce trvaly pět let a probíhaly mezi lety 1624 a 1629. Plavební kanál začínal ve Flájích a končil v obci Clausnitz, kde přechází do Freiberské Muldy, po které bylo dřevo dopravováno dále do Freibergu.

Stavební práce prováděli horníci, kteří vykonávali odborné řemeslnické práce, na hrubé stavební práce v těžkách podmínkách však byli nasazováni také trestanci. Při budování plavebního kanálu se musel překonat výškový rozdíl 150 m. Spád Flájského potoka mezi Flájemi a Českým Jiřetínem byl 1 m na 53 m toku a u Muldy 1m na 65 m. Délka kanálu byla 18,2 km a hloubka 120 cm, se šířkou 280 cm nahoře a 180 cm dole. Plavební míra polen činila 127 cm.