Respitní péče jako taková

Respitní péčí rozumíme úlevovou, někdy také odlehčovací či zástupnou, péči poskytovanou lidem, kteří se dlouhodobě starají o postiženou osobu. Samotný pojem „respitní“ vznikl v 60. letech v USA. V České republice se tyto služby začaly vyskytovat až v několika posledních letech. Celý koncept je založen na tom, že osoba, která pečuje o své dítě nebo starší osobu s postižením či nemocí, potřebuje takzvaný čas pro sebe, k odpočinku, pro své koníčky a zájmy – zkrátka k „dobití baterek“. K tomu jí pomáhají odborníci, kteří na zvolenou dobu přebírají zodpovědnost za postiženého. „O našeho Davídka pečujeme od narození. Nyní má 26 let, a ačkoli s tím dříve měl problémy, dnes už se umí velmi dobře pohybovat. Neumí však mluvit, duševně je na úrovni dvouletého dítěte. Je na nás kvůli svému tělesnému i duševnímu postižení zcela závislý 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu. Takové ty běžné kratochvíle všedního dne – návštěvy divadel, restaurací, věnování se koníčkům – pro nás dlouho nepřipadaly v úvahu. Jelikož jsme z Českých Budějovic, obrátili jsme se na organizaci Arpida, která začala respitní péči nabízet. O Davida se starají jednou měsíčně přes víkend a my s manželem máme čas si odpočinout a na chvíli žít takovým tím „běžným“ životem. Jednou za půl roku využíváme týdenní respitní pobyt a dopřejeme si krátkou dovolenou. Když si představíte, že o Davida budeme pečovat celý život, je to klíčová vzpruha,“ říká Zdeňka Dočekalová z Českých Budějovic.

Vladimíra Petrová z Trhových Svinů je v obdobné situaci: „O Vladimíra se starám doslova nepřetržitě. Když je v denním stacionáři, věnuji se domácím pracím, na které jindy nezbývá čas. Dokud jsme nezačali využívat respitních pobytů Arpidy, nemohla jsem si jen tak zajet za rodiči nebo se zdržet někde v obchodě. Vladimírovi je nyní 15 let a přesně tak dlouho trvá i péče o něj. Prakticky nemohu vycházet jen tak z domova, kromě nejnutnějších případů. A když jste 15 let zavřeni v bytě, už prostě změnit prostředí a vyčistit hlavu potřebujete – alespoň na chvíli. Díky respitním pobytům si mohu jednou za čas sbalit batůžek a vyrazit za maminkou na chalupu
do Novohradských hor. Pobyt v přírodě mě neuvěřitelně nabije do dalších dnů.“

Respitní péče je typicky využívána rodinami, které pečují o osobu zcela závislou na pomoci okolí. Velmi často se jedná o děti s vrozeným tělesným a duševním postižením, které mnohdy nejsou schopny samostatného pohybu, a když jsou, nedovedou komunikovat na standardní úrovni. Může se ale jednat i o osoby starší trpící duševním onemocněním, jakým je například demence. Když rodina usoudí, že další nepřetržitou péči již nezvládá, je respitní péče jedinou alternativou k umístění dítěte do ústavu. Proces funguje tak, že si rodina zvolí formát respitní péče, tj. zda péče bude probíhat v rodině, nebo v objektu organizace. V prvním případě se jedná o asistentskou službu, kdy do obydlí dochází osoba, které rodina i postižený důvěřují. Ve druhém případě je obvykle možné si zvolit odpolední, víkendový nebo týdenní pobyt, kdy se o postiženého plně stará vybraná organizace.

V České republice žije více než jeden milion lidí s různým typem a mírou zdravotního postižení. Nejčastěji se jedná o osoby starší 60 let, přibližně 85 tisíc z celkového počtu ale tvoří lidé do 30 let. Nejčastější příčinou postižení je onemocnění, avšak u přibližně 200 tisíc osob je příčinou vrozené postižení. Nejčastějším stupněm postižení je středně těžké, kterým trpí přibližně 400 tisíc obyvatel. Přibližně 300 tisíc obyvatel ČR však má postižení těžké či velmi těžké.V České republice žije více než jeden milion lidí s různým typem a mírou zdravotního postižení. Nejčastěji se jedná o osoby starší 60 let, přibližně 85 tisíc z celkového počtu ale tvoří lidé do 30 let. Nejčastější příčinou postižení je onemocnění, avšak u přibližně 200 tisíc osob je příčinou vrozené postižení. Nejčastějším stupněm postižení je středně těžké, kterým trpí přibližně 400 tisíc obyvatel. Přibližně 300 tisíc obyvatel ČR však má postižení těžké či velmi těžké. Zdroj: Český statistický úřad, 2014