Na Řízení letového provozu dopadla ukrajinská krize. Ta sice přinesla nárůst počtu letadel, která přes Česko létají, zároveň ale zkrátila průměrnou délku tranzitu.
Zatímco dříve letadla přelétávala Česko hlavně od západu na východ, nyní je pouze krátce přeletí většinou souběžně se Šumavou, odkud přes Rakousko pokračují směrem k Turecku. Tomu tak počet přeletů stoupl o třetinu.
„Ukrajina je pro nás nepříjemnost, roste nám provoz a klesají příjmy. Tržby v létě meziročně klesly o zhruba dvě až tři procenta. Přeletů je ale o 3,5 procenta více,“ popisuje šéf státního podniku Jan Klas.
Pokles zisku Právě dálkové lety, které musely kvůli situaci na Ukrajině změnit své trasy, jsou pro ŘLP hlavním zdrojem příjmů. Firma proto letos pravděpodobně poprvé po pěti letech nevykáže růst provozního zisku. A možná že ani růst tržeb. Ty by podle Klase měly stagnovat, a to hlavně díky růstu ještě v prvních měsících roku.
V loňském roce firma utržila 3,3 miliardy korun a čistý zisk dosáhl 406 milionů korun. „Zisk letos pravděpodobně vykážeme podobný jako loni. Ale bude to tím, že jsme letos prodali budovu na Smetanově nábřeží. A to nám zhruba 200 miliony pomůže,“ předpokládá Klas.
Zda se situace vrátí do normálu a letadla budou opět létat po delších tranzitních trasách, nedokáže Klas předvídat. Počítá ale s tím, že i když se situace uklidní a oblast Donbasu bude opět bezpečná, návrat do původních koridorů bude postupný. A část letadel se možná i tak na původní trasy už nevrátí. Ať už to dopadne jakkoliv, tranzit směrem do Asie zůstane kvůli růstu tamní ekonomiky pro Řízení letového provozu stěžejní a firma na něm je a bude ekonomicky závislá. Právě Asie a růst dopravy tímto směrem jsou důvodem, proč si ŘLP v posledních letech udrželo růst i navzdory výraznému zmenšení Českých aerolinií i poklesu provozu na pražském Letišti Václava Havla.
Ukrajinská nepříjemnost přichází v době, kdy stát konečně našel způsob, jak převádět zisky Řízení letového provozu do státního rozpočtu. Změna zákona umožnila vznik takzvaného fondu zakladatele. Do něho by podle Klase měla firma dávat „přiměřenou dividendu“, což je zhruba sto milionů korun ročně. Klas by uvítal, pokud by peníze zůstaly v letectví, žádnou takovou záruku ale nemá.
Firma, která je monopolním poskytovatelem řízení letového provozu, je dlouhodobě zisková. Dokladem je například to, že s majetkem za pět miliard korun má úvěry a dlouhodobé závazky za pouhých 127 milionů korun.
Její finanční sílu ukazuje i skutečnost, že nový systém na řízení letového provozu od francouzské firmy Thales za jednu miliardu korun firma bude financovat z vlastních zdrojů.
Stejně jako v roce 2012 zvládla nákup výcvikového centra ČSA za 280 milionů korun.
„Není to tak, že bychom byli nuceni ČSA pomáhat. Výcvik rozvíjíme a chceme rozvíjet dál,“ popisuje Klas.
Jenže i tato část doplňkových služeb, které ŘLP poskytuje vedle řízení letového provozu, narazila na zmíněnou ukrajinskou krizi. Propadl se totiž zájem o výcvik od zákazníků ze zemí bývalého Sovětského svazu.
Mezi další doprovodné služby patří například kalibrační služby. Celkem se tyto aktivity podílejí zhruba na osmi procentech tržeb firmy.
Příprava na volné nebe Řízení letového provozu se připravuje na postupnou liberalizaci oboru v Evropě, ve které sice v současnosti už nejsou hranice na zemi, ale stále existují hranice na nebi. A letadla si při jejich překročení přebírají noví dispečeři.
„Je to dlouhodobě neudržitelné a myslím si, že by tu měla být odvaha současný stav změnit,“ míní Klas. „Chybí ale vize, jak toho docílit,“ dodává.
Evropská představa je, že by i v této oblasti měla být konkurence a provoz by měli řídit ti, kteří to udělají s větší kvalitou či za lepší cenu.
Kvůli tomu se řízení letového provozu v Evropě seskupuje do větších celků. Česko v tomto případě patří ke Slovensku, Rakousku, Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku a Bosně a Hercegovině.
Pro ŘLP by otevření možností v této oblasti mohlo být velkou příležitostí dostat se i za hranice Česka.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
