Problém je však mnohem širší – právě kvůli nadlimitnímu obsahu pesticidů musela Krajská hygienická stanice na Plzeňsku zvýšit povolený strop pro pesticidy a Krajská hygienická stanice v Olomouci musela povolit o 40 % vyšší obsah dusičnanů v pitné vodě, aby vůbec bylo možno veřejnými vodovody zásobovat obyvatelstvo vodou. Současně zdravotní dozor doporučil omezení spotřeby této vody k pitným účelům těhotným ženám a dětem do 5 let, používat ji pro přípravu stravy pro děti do 1 roku dokonce zakázal.
Znečištění povrchových vod stále narůstá. Sumu pesticidů monitoruje Český hydrometeorologický ústav prostřednictvím sítě mělkých vrtů indikujících kvalitu podzemních vod. Zatímco v roce 2007 překročilo povolený limit jen 4,4 % vzorků, v roce 2011 už přesáhlo normu 22,4 % vzorků.
Na vině je nadměrná intenzita a chemizace zemědělské výroby související s degradací půd. Eroze, absence organického hnojení, orientace na úzké spektrum lukrativních plodin a co nejvyšší produkci bez ohledu na ekologické škody – to vše je příčinou zvyšujícího se znečištění na jedné straně a klesající úrodnosti, neschopnosti půd vázat živiny a obecně se vyrovnávat s tlaky intenzívního hospodaření na straně druhé.
Mezi pesticidy se zvyšujícím se výskytem jsou karcinogenní, mutagenní i endokrinně účinné látky. Obdobně dusičnany se mohou metabolicky přeměňovat na karcinogenní látky, které způsobují rakovinu. Závislost zvýšeného výskytu rakoviny jater, žaludku, tlustého střeva a močového měchýře na obsahu dusičnanů ve vodě byla již statisticky prokázána.
„Ministerstvo zemědělství, které nyní připravuje své priority a strategii na dalších 7 let, má teď jedinečnou šanci zvrátit tento negativní trend snižující se kvality vody,“ říká Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí, který sdružuje více než 950 farem z horských, podhorských a příhraničních oblastí.
Vzhledem k tomu, že Česká republika má nadměrné zornění v rámci EU, spočívá řešení uvedených problémů ve vyšší podpoře šetrných forem hospodaření, zvýšení podílu travních porostů i ekologického zemědělství, které pesticidy ke své produkci nepotřebuje. „Moderní zemědělství již není pouze o tunách a hektolitrech, ale především o přiměřené produkci kvalitních potravin vyprodukovaných ruku v ruce s ochranou životního prostředí. A na to by se ministerstvo zemědělství mělo zaměřit,“ dodává Boleslav.
Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
