Problém je však mnohem širší – právě kvůli nadlimitnímu obsahu pesticidů musela Krajská hygienická stanice na Plzeňsku zvýšit povolený strop pro pesticidy a Krajská hygienická stanice v Olomouci musela povolit o 40 % vyšší obsah dusičnanů v pitné vodě, aby vůbec bylo možno veřejnými vodovody zásobovat obyvatelstvo vodou. Současně zdravotní dozor doporučil omezení spotřeby této vody k pitným účelům těhotným ženám a dětem do 5 let, používat ji pro přípravu stravy pro děti do 1 roku dokonce zakázal.

Znečištění povrchových vod stále narůstá. Sumu pesticidů monitoruje Český hydrometeorologický ústav prostřednictvím sítě mělkých vrtů indikujících kvalitu podzemních vod. Zatímco v roce 2007 překročilo povolený limit jen 4,4 % vzorků, v roce 2011 už přesáhlo normu 22,4 % vzorků.

Na vině je nadměrná intenzita a chemizace zemědělské výroby související s degradací půd. Eroze, absence organického hnojení, orientace na úzké spektrum lukrativních plodin a co nejvyšší produkci bez ohledu na ekologické škody – to vše je příčinou zvyšujícího se znečištění na jedné straně a klesající úrodnosti, neschopnosti půd vázat živiny a obecně se vyrovnávat s tlaky intenzívního hospodaření na straně druhé.