Stát hodlá navýšit daňovou zátěž jak pro hazardní společnosti, tak pro hráče samotné. Překvapivě má však znovu spadeno na tzv. technickou hru, která čelí extrémnímu zdanění již nyní. Návrh s sebou navíc nese obrovská rizika a ve finále přinese pouze velké škody.
Aktivisté se snaží přesvědčit veřejnost o tom, že jsou klasické herny a kasina de facto jediným existujícím strašákem v oblasti hazardního hraní. Někteří dokonce uvádějí natolik nesmyslné tvrzení, že loterie (zejména číselné, případně stírací losy) vlastně vůbec hazardními hrami nejsou. Jejich provozovatelé jsou přitom dnes jedněmi z nejziskovějších společností. Jen například za zmíněné stírací losy utratí lidé týdně odhadem stovky milionů korun. A u číselných loterií jsou náběry ještě mnohonásobně vyšší, navíc se jedná často o sázky anonymní, bez jakékoliv registrace, nepodléhající žádným limitům.
Kromě toho stírací los si dnes je možné pořídit i online, zaplatit jej platební kartou a okamžitě „setřít“ – jde tedy o stejnou rychlost a často ještě vyšší vklad, než je tomu u land-based her. V případě číselných loterií a stíracích losů však zákon nenařizuje žádná sebeomezující opatření a zákonem stanovené limity tak, jak je to vyžadováno u technických her. Navíc je třeba přihlédnout také k faktu, že právě kamenné herny podléhají na rozdíl od jiných odvětví největší kontrole a monitoringu ze strany dozorových orgánů. Jejich regulace je možná i ze strany samospráv. Přitom je neustále a naprosto mylně uváděno, že se v případě číselných loterií a stíracích losů jedná o hry s velmi nízkou rizikovostí.
Stejně tak další oblasti hazardního spektra – například tzv. live sázky – právě tyto jsou na výrazném vzestupu. I odborné studie hovoří o jejím možném riziku především pro mladé osoby.
Nerozumíme proto tomu, proč je hazard zcela nelogicky a uměle dělen na „měkký“ a tvrdý“, když shodnou míru závislosti lze získat na každém typu her. V dnešní době online možností se navíc rozdíly ještě více stírají. Logicky by tak měly mít všechny segmenty stejné, nebo obdobné daňové zatížení.
Snahy o navýšení daní navíc vůbec nesouvisí s ochranou veřejnosti před patologickými jevy. Jedná se pouze o další zoufalý krok, jak naplnit státní rozpočet stůj co stůj (stejně, jako je tomu např. u navyšování daní za alkohol či tabákové výrobky). Tato snaha se ale mine účinkem. Jejím jediným výsledkem bude likvidace posledních legálních hazardních firem, které na českém herním trhu zbyly. Ty jsou totiž v obrovských ztrátách, a to právě vlivem přehnaných regulací, daňových zatížení a neustále se měnící legislativy.
Zkušenosti (i z mnoha jiných zemí) jasně ukazují, že v případě přehnaných restrikcí končí legální společnosti a trh zaplavují nelegální provozovatelé se svou nabídkou.
Jsme přesvědčeni o tom, že není možné v podstatě každé dva roky navyšovat daňové zatížení hazardních společností. Již nyní zdanění technických her v České republice vysoce překračuje průměr zemí EU. Další navýšení odvodů by tento rozdíl ještě prohloubilo.
Je také třeba upozornit na stále klesající výběr daní, kdy je tento rapidní pokles způsoben právě špatně nastavenou legislativou. Zatím, co za rok 2016 stát na dani z hazardních her vybral přes 12 miliard Kč, za rok 2019 to bylo o cca tři miliardy méně – tedy o celou čtvrtinu!
Nesmyslné restrikce trvají již několik let. Za tu dobu řada společností vlivem legislativy zkrachovala. Jen za poslední dva roky ubylo na 35 tisíc herních zařízení. Hospodářské výsledky jednotlivých firem klesají, firmy jsou v lepším případě „na nule“, v horším se propadají do hlubokých ztrát.
I bez ohledu na tento fakt stát připravuje další nepromyšlenou daňovou zátěž. Jednotlivé návrhy jsou nepřipravené a neprocházejí připomínkovým řízením odborné veřejnosti. Změny by přitom měly nastat již od následujícího kalendářního roku. Jak se na ně mají v tak krátké době společnosti připravit, když ani 3,5 měsíce před tímto termínem neexistují jasná pravidla? Provozovatelé jsou v nejistotě v plánování nejen dalších investic a provozu, ale také samotné existence. Navýšení daní navíc bude mít na firmy rdousící efekt a bude docházet k soudním sporům a arbitrážím.
Kamenné herny mají také nejvyšší náklady na vlastní provoz, umístění a personál (především ve srovnání s číselnou loterií, stíracími losy, online sekcí či kurzovým sázením). Není proto logické ani účelné k dalším finančním zátěžím přistupovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
