Ústavní soud konstatoval, že finanční náhrada oprávněné osobě musí být poskytnuta v takové výši, aby byla s ohledem na účel restitučních zákonů přiměřená a rozumná. Státní pozemkový úřad při stanovování výše peněžité náhrady za nevydaný pozemek postupuje podle zákona o půdě z roku 1991, který jednoznačně odkazuje na oceňovací předpis z roku 1990.
„V současné době není možné říci, k jakým konkrétním změnám v oblasti stanovování výše náhrad dojde. Státní pozemkový úřad se nejprve musí podrobně seznámit s nálezem Ústavního soudu včetně mantinelů, které svým rozhodnutím stanovil, dále také s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu v oblasti restitučních předpisů," konstatovala v této souvislosti ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová.
Státní pozemkový úřad do současné doby vypořádal restituční nároky v úhrnné výši přibližně 8 miliard korun. Dosud nevypořádaný nárok na náhradní pozemek má přibližně 45 tisíc restituentů a jejich dědiců s nevypořádaným nárokem ve výši 474 milionů korun. Z tohoto počtu ale polovina osob drží nároky ve výši do 1000 korun.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
