STEM: Co nám přineslo třicet let svobody?

15. 11. 2019 10:57

Třicet let po sametové revoluci vyjadřuje spokojenost s celkovou kvalitou života 72 % české společnosti. Mezi další výrazně pozitivně vnímané oblasti patří rozšířená možnost nákupu zboží a služeb, svoboda vyjádřit vlastní názor a možnost volby mezi různými politickými stranami.

STEM: Co nám přineslo třicet let svobody?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Národní třída v předvečer svátku 17. listopadu

Naopak téměř dvě třetiny českých obyvatel hodnotí nepříznivě slušnost mezi lidmi a rozdíly v příjmech, 70 % vnímá negativně morálku ve společnosti. Oproti výsledkům z roku 2009 nyní méně lidí pozitivně hodnotí otevření hranic a členství ČR v NATO a EU. Naopak v posledních deseti letech vzrostla spokojenost s podmínkami pro rodiny a děti, zabezpečením ve stáří a nemoci a s bezpečím občanů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Tento týden slavíme třicetileté výročí obnovení české demokracie. Jak hodnotí čeští občané různé oblasti společenského života po třech desetiletích demokratického vývoje?

Pokud bychom položku „celková kvalita života“ považovali za jakýsi souhrnný ukazatel hodnocení polistopadového vývoje, tak pak je přítomna většinová spokojenost: 72 % Čechů hodnotí tuto oblast pozitivně a jen 28 % negativně.

Jednoznačně příznivě vnímají také lidé možnosti a šance, které byly v minulém režimu značně omezené: např. možnost nákupu zboží a služeb, možnost otevřeně projevovat svůj názor, možnost volby mezi různými politickými stranami, šance na kvalitní vzdělání, příležitost prosadit se či možnost vytvářet spolky, sdružení a další organizace. Tyto oblasti hodnotí pozitivně 80-90 % českých občanů.

Mezi 70 a 80 % občanů pak pozitivně hodnotí otevření českých hranic, svobodu tisku, rozhlasu a televize, možnost mít rozsáhlé soukromé vlastnictví či zavedení tržní ekonomiky. Převážně příznivě jsou přijímány i nejdůležitější „státotvorné“ kroky polistopadového vývoje. Vznik samostatného českého státu je příznivou změnou pro 69 % české společnosti, 64 % pak kladně hodnotí členství v NATO a 58 % pozitivně hodností členství ČR v Evropské unii.

Nejednoznačně jsou vnímány zásadní ekonomické proměny, které následovaly po roce 1989. Zavedení tržní ekonomiky má podporu tří čtvrtin (78 %) obyvatel, vstup zahraničního kapitálu má pak podporu zhruba dvoutřetinovou (67 %). Naproti tomu rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi jsou dvěma třetinami (66 %) Čechů hodnoceny nepříznivě. Dvě třetiny obyvatel (64 %) také negativně hodnotí zabezpečení ve stáří a nemoci.

Nepříznivé hodnocení mírně převažuje (59 %) v hodnocení řádu a pořádku ve společnosti. Dalších 65 % obyvatel pak nepříznivě hodnotí slušnost ve vztazích mezi lidmi. Morálku ve společnosti pak negativně vnímá celých 70 % české společnosti.

Polistopadové působení KSČM tradičně provází kontroverze. Zatímco 64 % obyvatel jej vnímá nepříznivě, 36 % společnosti hodnotí pokračující působení této strany v ČR kladně.

Jelikož STEM hodnocení stejných oblastí již zkoumal v roce 2009, při příležitosti dvacátého výročí sametové revoluce, máme nyní unikátní možnost sledovat, jak se názory české veřejnosti v posledních deseti letech proměnily.

Zastřešující otázku na celkovou kvalitu života nyní hodnotí kladně 72 % českých obyvatel, což je o devět procentních bodů více než v roce 2009.

V řadě oblastí se hodnocení české společnosti změnilo jen minimálně, pokud vůbec. Přibližně stejný podíl českých občanů v letech 2009 i 2019 kladně hodnotí tyto oblasti: možnost nákupu zboží a služeb, možnost projevovat svůj názor, možnost volby mezi vícero politickými stranami, možnost vlastnit soukromé vlastnictví, vstup zahraničního kapitálu či šanci prosadit se a vzít osud do vlastních rukou. Ani kladné hodnocení vzniku samostatného českého státu se příliš nezměnilo.

Z oblastí, kde se převážně negativní hodnocení za posledních 10 let téměř vůbec nezměnilo, je třeba zmínit působení KSČM v české společnosti (které negativně vnímalo 62 % obyvatel v roce 2009, nyní 64 %) a rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi.

Kladné hodnocení se naopak nejvíce propadlo v otázce otevření hranic, kterou nyní hodnotí kladně 75 % obyvatel, zatímco v roce 2009 to bylo 89 %. Určité změny také dostálo hodnocení svobody tisku, rozhlasu a televize, kterou v roce vidělo příznivě 86 % obyvatel a nyní 77 %. Mírně se propadla také hodnocení českého členství v NATO i EU. Členství v NATO nyní hodnotí příznivě 64 % obyvatel (70 % v roce 2009) a členství v EU vnímá kladně 58 % obyvatel, což je pokles o 12 procentních bodů oproti roku 2009.

Naopak velmi pozitivní změny se dočkalo hodnocení oblasti bezpečí občanů, které nyní pozitivně vnímá 52 % obyvatel (oproti 32 % v roce 2009). Podobně došlo ke zlepšení v socioekonomické oblasti podmínky pro rodiny s dětmi a zabezpečení ve stáří a nemoci. První hodnotí kladně 52 % české společnosti (37 % v roce 2009) a druhou 41 % (28 % v roce 2009). Pozitivní změny se také dočkalo hodnocení poměrů ve společnosti a vztahů mezi lidmi. Například řád a pořádek ve společnosti dnes vnímá kladně 41 % obyvatel oproti 27 % v roce 2009.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Veřejný ochránce práv: Ombudsman radí se sdílenou ekonomikou

22:45 Veřejný ochránce práv: Ombudsman radí se sdílenou ekonomikou

Při poskytování služeb v rámci tzv. sdílené ekonomiky lidé bohužel často neplní všechny své povinnos…