Téměř dvě třetiny (64 %) českých obyvatel považují režim po listopadu 1989 za lepší nežli režim předlistopadový, což je výrazně více než hodnoty posledního desetiletí. Pouze 16 % populace považuje polistopadový vývoj za trochu nebo mnohem horší – takto nízký podíl byl naposledy naměřen v roce 1992. Nejméně lidí od roku 1997 (18 %) také vyjadřuje osobní nespokojenost s polistopadovým vývojem. Hodnocení vývoje po roce 1989 se tradičně velmi liší napříč různými skupinami obyvatel. Mladí občané, občané alespoň průměrně materiálně zajištění a pravicoví voliči hodnotí vývoj posledních třiceti let veskrze pozitivně. Naopak starší občané, občané s nedostatečným materiálním zajištěním a voliči levice jsou k polistopadovému vývoji podstatně kritičtější. 

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM se systematicky zabývá postoji české veřejnosti k současnému politickému režimu ve srovnání s režimem, který předcházel listopadu 1989. Z obecného srovnání obou režimů vyplývá, že nyní, třicet let po sametové revoluci, téměř dvě třetiny (65 %) české společnosti hodnotí současný režim jako lepší než režim komunistický. Pouze 16 % populace naopak hodnotí polistopadový režim jako trochu nebo mnohem horší než ten současný a zbývajících 20 % považuje oba režimy za zhruba stejné. 

Aktuální šetření zjistilo největší rozdíl od roku 1992 (48 procentních bodů) mezi těmi, kdo polistopadový vývoj hodnotí kladně a těmi, kdo jej hodnotí záporně. Časová řada průzkumů STEM od roku 1992 ukazuje, že podíl lidí, kteří hodnotí oba režimy jako stejné, je dlouhodobě relativně stabilní. Poměr mezi stoupenci a kritiky současného režimu však v posledních 30 letech poměrně dramaticky kolísal. Zpočátku vysoký podíl příznivců současného režimu postupně oslaboval. Podíly stoupenců a odpůrců současného režimu se k sobě nejvíce „přiblížily“ v období 1997-2000. Od roku 2000 se ale situace změnila a podíl lidí, kteří považují současný režim za lepší, se zvýšil a dlouhodobě se udržoval na úrovni mezi 50 % až 60 % (s výjimkou roku 2013).