Letos byl dosud v ČR potvrzen jen vysoce patogenní typ ptačí chřipky. Vzhledem k tomu že jde o subtyp H5N1, který může být potenciálně nebezpečný i pro člověka, bude veškerá drůbež v chovu utracena.

V chovu se nalézá přibližně 5000 kusů drůbeže, konkrétně se zde vykytuje 1400 výkrmových hus, 2200 hus chovného hejna, 800 výkrmových kachen a 600 brojlerů. Státní veterinární ústav Praha prokázal nízce patogenní virus ptačí chřipky v tracheálních výtěrech drůbeže. Výtěry byly provedeny na základě nálezu protilátek v krvi ptáků, který prokázal monitoring aviární influenzy v tomto chovu. Veterinární inspektoři neprodleně zahájili v chovu šetření a přijali předběžná opatření pro zabránění dalšího šíření nákazy. Krajská veterinární správa informovala hygienickou stanici.

Státní veterinární správa (SVS) nařídí mimořádná veterinární opatření a všechna drůbež v chovu bude utracena. Kolem ohniska bude vymezeno dvoukilometrové ochranné pásmo. V tomto pásmu budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření, která zakážou přesuny drůbeže, bude zakázáno pořádání hromadných akcích jako jsou burzy či výstavy ptactva, které představují velké riziko šíření nákaz drůbeže.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků.

Viry nízce patogenního typu aviární influenzy způsobují zpravidla klinicky mírné onemocnění, avšak mají potenciál za určitých podmínek mutovat na vysoce patogenní ptačí chřipku. Proto jsou v souladu s platnou legislativou přijímána ochranná opatření. Naposledy byla nízce patogenní ptačí chřipka v chovu drůbeže v ČR zjištěna v roce 2010, u volně žijících ptáků v roce 2012. V dalších letech se vždy jednalo o vysoce patogenní variantu.

Základním preventivním opatřením je chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod.

V letošním roce byla na území České republiky postupně vyhlášeno 38 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a jedno ohnisko v chovu ptáků držených v zajetí. První letošní ohnisko bylo potvrzeno 22. ledna v malochovu drůbeže v obci Dlouhá Lhota u Tábora v Jihočeském kraji. Poslední ohnisko se potvrdilo na konci září v malochovu drůbeže v obci Trhové Dušníky na Příbramsku ve Středočeském kraji.

Psali jsme:

Státní veterinární správa zaměřuje dozorovou činnost i na zvěřinu

SVS: V Polsku i Německu je africký mor prasat na postupu, opět se přiblížil k české hranici

Státní veterinární správa: Evropská komise vyhlásila tendr na vakcínu proti klasickému moru prasat

SVS: Nové požadavky na registraci producentů potravin při vývozu potravin do Číny

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.