Všechny opery, z nichž zazní předehry, intermezza či baletní hudba, zažily kdysi velmi úspěšné premiéry a některé se těšily uvedení na mnoha významných scénách. Přesto se propadly se do operního podsvětí. Ale rozhodl soud času spravedlivě?
Nové německé divadlo, v jehož budově dnes sídlí Státní opera, bylo padesát let (1888–1938) fenoménem hudební Prahy. Zásluhou osvíceného prvního ředitele Angela Neumanna i jeho následovníků uvedlo celkem 30 operních titulů ve světové premiéře a 163 titulů v české premiéře. Díky nepřetržitému dramaturgickému hledačství Angela Neumanna se do Prahy dostaly žhavé novinky bezprostředně po svých premiérách na jiných evropských scénách. „Neumannova divadelní intuice byla znamenitá,“ upozorňuje Petr Kofroň, „v řadě děl se ukázalo, že Praze tehdy nabídl pozdější hity světového repertoáru. V mnoha jiných případech ale on i další ředitelé a operní šéfové NND nepřetržitým přísunem čerstvých novinek „jen“ uspokojovali poptávku publika po stále nových operních, operetních a baletních dílech; jména těchto autorů i jejich odkaz jsou už dnes pouhými hesly v encyklopediích. V několika případech, bohužel, nezaslouženě, což se budeme snažit ukázat i my.“
Program koncertu Orchestru Státní opery je sondou do neumannovského repertoáru, který neznal geografických hranic: zastoupeno je nejen Rakousko (Emil von Reznicek, Ludwig Rochlitzer), ale i Anglie (Charles Henry Litolff), Uhersko (Jenö Hubay), Dánsko (August Enna), Španělsko (Tomás Bretón, Isaac Albéniz), Polsko (Moritz Moskowski, Ignacy Jan Paderewski),
Itálie (Niccola Spinelli, Giacomo Orefice, Lorenzo Filiasi) a Německo (Siegfried Wagner, Leo
Blech).
Dvě opery, z nichž na našem koncertě zazní ukázky, zazněly v poslední době na polských scénách: Chopin Giacoma Oreficeho (Wroclav) a Manru Ignacy Jana Paderewského (Wroclav, Bydgoszcz). „Obzvláště rádi bychom upozornili na operu, která se kdysi těšila doslova celosvětové popularitě. Je to Donna Diana Emila von Rezniceka, kterou ve světové premiéře uvedl Neumann 16. 12. 1894,“ uvádí dramaturgyně Opery Jitka Slavíková. „Uslyšíte efektní, dodnes populární předehru, kterou prý Reznicek napsal na Neumannovo přání v noci před premiérou. Její uvedení je pozvánkou na koncertní provedení celé opery 1. 3. 2018 ve Foru Karlín pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Andrease Sebastiana Weisera.“
PROGRAM VEČERA:
Emil Nikolaus Joseph von Reznicek (1860–1945)
Donna Diana
předehra
Ludwig Rochlitzer (1880–1945)
Myrtia
mezihra z 2. dějství
Henry Charles Litolff (1818–1891)
Les templiers | Templáři
čardáš z 3. dějství
August Enna (1859–1939)
Heksen | Čarodějnice
předehra ke 4. dějství
Tomás Bretón (1850–1923)
Garín
předehra k 2. dějství
Moritz Moszkowski (1854–1925)
Boabdil, der letzte Maurenkönig | Boabdil, poslední maurský král
Malagueña z 2. dějství
Jenő Hubay (1858–1937)
A cremonai hegedüs | Houslař z Cremony
Interlude z 1. dějství
Niccola Spinelli (1865–1909)
A basso porto | V dolním přístavu
předehra k 3. dějství
Isaac Albéniz (1860–1909)
Pepita Jiménez
závěr 1. obrazu 2. dějství
Siegfried Wagner (1869–1930)
Der Bärenhäuter | Medvědí kůže
mezihra z 3. dějství
Giacomo Orefice (1865–1922)
Chopin
předehra k 3. dějství
Ignacy Jan Paderewski (1860–1941)
Manru
předehra k 3. dějství
Lorenzo Filiasi (1878–1963)
Manuel Menendez
orchestrální dohra po výstupu Menendeze a Férminy “Verzeih’ mir Unglücksel’gen!” | „Odpusť mně nešťastnému“
Leo Blech (1871–1958)
Alpenkönig und Menschenfeind | Alpský král a nelida
předehra
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
