Pozemek pro výstavbu vily koupil Alfred Weinberger v roce 1927 jako volnou parcelu mezi jeho dvěma domy. Weinberger předal následně vilu svému synovi Fritzi Weinbergerovi. Po nacistické okupaci Znojma vlastnila dům od roku 1939 NSDAP. Následně byla budova vč. pozemku zkonfiskována dle dekretu prezidenta republiky a stala se tak majetkem státu. Následně svým využitím sloužila různým státním institucím jako administrativní budova a v roce 2009 do ní přestěhovalo své sídlo odloučené pracoviště ÚZSVM.

Ministerstvo kultury jako hlavní důvod na prohlášení vily za kulturní památku shledalo skutečnost, že se jedná o pozoruhodné dílo významného vídeňského architekta a designéra meziválečného období Armanda Weisera, jehož dílo je v naší zemi zastoupenou pouze ve Znojmě. Výjimečnost a unikátnost objektu spočívá v jeho elegantním architektonickém řešení uličního průčelí s ojedinělými předsazenými okny a subtilním balkonem. Stavba vily je také hodnotným hmotným dokladem hospodářského vzestupu židovského etnika v první polovině 20. století na příkladu významné znojemské židovské rodiny Weinbergerů.