„Z našich analýz vyplývá, že v bezprostředním okolí jezera Vostok se pod ledem nacházejí přinejmenším dva sopečné kužely, jeden s výškou kolem jednoho kilometru, druhý je ještě o dalších čtyři sta metrů vyšší,“ říká Jaroslav Klokočník. Pokud jeho analýzy potvrdí i další metody, sopky by dostaly typická česká jména: Dana a Zuzana. V ověřovací metodice však může být potíž, spolehlivou metodou je například velmi obtížný průzkum na místě. A jenom pro srovnání: třemi a půl kilometry ledu jezera Vostok se odborníci již provrtali a dostali se k tekuté vodě.
Topografie antarktické oblasti, kandidátky na sopky jsou označeny kroužky (1=Dana, 2=Zuzana). Vrstevnice (nadmořské výšky) jsou po 200 metrech (fialová oblast je tedy pod úrovní moře). Mapa má nezvykle západ nahoře. Zkratka LV značí pozici jezera Vostok.
Prostorový pohled na sopku Zuzana. Nadmořská výška dvojkužele přesahuje 1400 m.
Pokrytí gravitačními daty přitom není pro Antarktidu optimální. Vědci si vzali na pomoc topografii, jež je produktem družicových a leteckých měření s radarem. V případě ledu lze proniknout i několikakilometrovou vrstvou. Stejná metodika dovoluje studovat topografii podloží i pod pouštěmi, neboť v případě suchého a čistého písku proniká radar cca 20 m pod jeho povrch.
V Antarktidě tak radarová měření pronikají ledem až ke skalnímu nebo vodnímu podloží a jsou k dispozici v podobě nadmořských výšek v modelu Bedmap 2. Kombinace gravitační informace s výškou vytváří model RET14, z něhož autoři vycházeli a jehož mezní rozlišení je jen několik kilometrů na zemském povrchu.
Titulní obrázek: Trojdimenzionální model sopky Dana. Kužel se vypíná do výšky kolem jednoho kilometru nad úroveň moře.
Připravil: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Odborem mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Astronomický ústav AV ČR
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
