„Nevylučuji, že taková soutěž jednou nastane, ale musely by mít možnost se zapojit i jiné lokality, než ty, které jsou „na seznamu“ dnes. Ve většině z nich, snad s výjimkou nově zařazené Kraví hory, je situace natolik patová, že změny názoru se lze nadít - pokud vůbec - až v dalších generacích“ říká Dana Drábová.
O něco optimističtější je tisková mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Tereza Bečvaříková: „V roce 2012 proběhly celkem tři průzkumy, které ukázaly, že ze sedmi vytipovaných lokalit mají spíš vstřícný postoj k projektu obyvatelé z lokalit Kraví hora, Čihadlo a Horka a spíš negativně se k němu staví lidé z lokalit Magdaléna, Čertovka, Hrádek a Březový potok.“
Recept na získání lidí pro projekt hlubinného úložiště je přitom podle Harria Hiitiö, starosty finské obce Eurajoki, která nakonec v závodech o úložiště zvítězila, jednoduchý. „Především jsme měli dlouholeté pozitivní zkušenosti s jadernou energetikou, protože od sedmdesátých let jsme žili vedle jaderné elektrárny Olkiluoto. Za druhé – veškeré jednání energetické společnosti Posiva Oy a ministerstva práce a sociálních věcí bylo od začátku založeno na naprosté transparentnosti. A především - pokud náš Úřad pro jadernou bezpečnost řekne, že je něco bezpečné, pak na to spoléháme,“ říká dnes starosta Hiitiö a dodává: „Velmi důležité na této organizaci je, že není závislá na jaderném průmyslu, státní správě a především na politických rozhodnutích.“ Výstavba úložiště začala v sousedství obce Eurajoki v roce 2012 a hotova má být v roce 2020.
Předsedkyně českého jaderného úřadu na otázku, zda nezávidí finským kolegům důvěru občanů, skromně podotýká, že její úřad si nezadával žádný výzkum na toto téma, ve skutečnosti se ale Dana Drábová sama těší poměrně velké důvěře občanů. Když bylo týden po fukušimské havárii v roce 2011 dotázáno 6 500 Čechů, zda věří ujišťování Dany Drábové, že v ČR k žádnému ohrožení nedojde, odpověděly podle průzkumu Eurobarometru kladně více než dvě třetiny dotazovaných.
Na projektu hlubinného úložiště se SÚJB zatím příliš nepodílí. „Naší úlohou bude posoudit, zda případně vybraná lokalita splňuje požadavky na bezpečnost.
Nicméně pokud je v místních komunitách zájem, rádi vysvětlujeme a odpovídáme na dotazy“ dodává Dana Drábová.
Další informace
Každý rok jaderné elektrárny po celém světě produkují ročně asi 20 000 m3 nízko a středně radioaktivního odpadu a asi 10 000 m3 vysoko radioaktivního odpadu. Klasický 1000 MW lehkovodní reaktor temelínského typu vyprodukuje asi 200-350 m3 odpadu za rok.
Příprava trvalého uložení radioaktivního odpadu na území ČR začala na přelomu 80. a 90. let minulého století. V roce 1997 byla státem zřízena organizační složka SÚRAO, která má výhledově od provozovatele jaderných elektráren převzít vyhořelé palivo a zajistit jeho trvalé uložení. Se stavbou hlubinného úložiště radioaktivních odpadů by se mělo začít v roce 2050 a termín otevření se plánuje na rok 2065. V současné době jsou naplánovány geologické průzkumy v sedmi lokalitách. Předpokládá se, že po ukončení průzkumů budou vybrané lokality rozhodovat o hlubinném úložišti.
V ostatních státech provozujících jaderné elektrárny je proces hledání úložiště v různé fázi. Ve Spojených státech se při výstavbě hlubinného úložiště v Yucca Mountain (na okraji nevadské jaderné elektrárny) objevily geologické a technologické problémy, které přípravu zpožďují a prodražují. V lokalitě Yucca Mountain se vrtá do horniny tuf, zatímco úložiště WIPP u Carlsbadu je umístěno v solném dole. O soli jako vhodné hornině pro umístění hlubinného úložiště diskutují v Německu, kde jsou solné formace velmi dobře probádány. Jílové formace přicházejí v úvahu ve Francii, Belgii nebo ve Švýcarsku. V České republice se dnes předpokládá vybudování hlubinného úložiště v žule.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
