Říkají totiž, že sluneční záření má velice příznivý vliv na lidskou psychiku a pomáhá nám vytvářet pro tělo nezbytný vitamin D. Zároveň ale upozorňují, že je nutné se během slunění řídit několika zásadními radami, které eliminují riziko spálení kůže. Právě spáleniny totiž představují zásadní zvýšení pravděpodobnosti vzniku rakoviny.
Odborníci zdůrazňují, že pro správnou ochranu pokožky je dobré řídit se fototypem pleti. Existují celkem 4 základní fototypy pleti, přičemž první má velmi světlou pleť, poměrně špatně se opaluje a často se spálí. Na opačné straně pak stojí lidé s tmavou pokožkou, kteří se opalují velmi dobře a jsou na sluneční záření méně citliví. Ti tak mohou na slunci strávit delší dobu bez ochrany. Po překročení této doby by však měli stejně jako ostatní fototypy vyhledat ochranu proti slunečnímu záření.
„Je nutné se opalovat postupně a pozvolna a dobu slunění vždy přizpůsobit typu kůže, stupni opálení a intenzitě UV záření. Postupně je možné tuto dobu prodlužovat,“ vysvětluje Michal Kárych z České asociace zdravého opalování a dodává: „Rozumné, pravidelné vystavování kůže UV záření je nezbytné pro dobré zdraví. Příroda stvořila lidské tělo tak, aby až 90 % vitaminu D získávalo z tohoto záření. Zároveň každý, kdo se jde opalovat, by si měl uvědomit zásadní rozdíl mezi opálením a spálením kůže a tomu přizpůsobit své chování na slunci. Opálení je přirozený proces, který kůži nepoškozuje, ale naopak ji pomáhá chránit před spálením. Na druhé straně spálení, obzvláště příliš intenzivní či opakované, může kůži poškodit, a proto je třeba se mu vždy vyhnout. Pokud překročíme dobu, po kterou je kůže schopná chránit se sama, hrozí samozřejmě spálení. Proto je nutné chránit se vhodným oděvem či produktem s ochranným faktorem.“
Špatný opalovací krém? Hrozí i podráždění pokožky
Opalovací krémy fungují na základě speciálního složení, které brání průniku UV záření do našeho těla. UV záření je elektromagnetické vlnění, které rozdělujeme na tři typy, UVA, UVB a UVC. Na zemský povrch dopadá nejvíce UVA záření a jen malé procento UVB záření. Právě to může být zdrojem negativních účinků pro lidské tělo. Může totiž narušit strukturu bílkovin a případně poškodit DNA. Nebezpečnější je UVC záření, které je však pohlcováno v atmosféře, a tedy na zemský povrch dopadá zcela minimálně.
„Chránit se proti UV záření a omezit riziko spálenin a tím i riziko vzniku rakoviny je možné aplikací opalovacích krémů. V nich jsou obsaženy UV filtry, které můžeme zjednodušeně rozdělit na 3 skupiny: chemické, fyzikální a hybridní. Posledně jmenované kombinují vlastnosti dvou a více filtrů chemických a/nebo fyzikálních,“ přibližuje Tomáš Hradil, vedoucí oddělení vývoje ve společnosti Pharma Future, která se zabývá vývojem, testováním a výrobou opalovacích krémů. „Chemický UV filtr pracuje na principu prodloužení vlnové délky pomocí organických molekul, které pohlcují UV záření, čímž se zmírňuje dopad možných negativních účinků. Na druhou stranu u některých molekul však může v extrémních případech vyvolat jejich rozpad, vznik alergenů a tím i možného podráždění pokožky. Pokud krém obsahuje fyzikální filtr, dochází k témuž procesu, ale na struktuře mřížky krystalu fyzikálního filtru,“ doplňuje Hradil.
K ochrannému faktoru pomůže jednoduchá matematika
Opalovací krémy jsou značené takzvanými SPF. Jedná se o číslo, které vypovídá o stupni ochrany. „Určit správnou výši SPF je jednoduché. Stačí vydělit dobu strávenou na slunci počtem minut, které se můžete slunit, aniž by vám zčervenala pokožka. Čísla dosazujte v minutách. Pokud tedy chcete být na slunci 240 minut a červenáte již po 15 minutách bez ochrany, potřebujete minimální SPF 16,“ vypočítává Tomáš Hradil. „Ochranný faktor je samozřejmě nutné zvýšit, pokud se opalujete u moře, kde větší UV index a sluneční paprsky se navíc odrážejí od mořské hladiny a písku,“ dodává Hradil.
Po samotném opalování by pak měla následovat péče, která pokožku hydratuje a zvláčňuje. Zde je možné používat například přípravky s obsahem flavonoidů, které výše uvedené funkce splňují. Navíc pomáhají k regeneraci a celkovému pocitu uvolnění a osvěžení pleti. „Flavonoidy jsou látky rostlinného původu, které mají široké antioxidační účinky. Po opalování a jako řešení případných spálenin pak mohu doporučit například krémy, které kombinují účinky flavonoidů s působením takzvané molekuly života. Ta motivuje tělo k očistě od škodlivin. Její extrakci z rostlin provedl před několika lety tým slovenských vědců, kteří byli za svou práci dokonce ocenění prestižní cenou WIPO AWARD,“ přibližuje nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje. „Přípravky tohoto týmu, které nesou název Matuzalem, mají vynikající výsledky při podpůrné léčbě všemožných kožních potíží, včetně léčby akné, závažných kožních onemocnění nebo právě po spálení pokožky,“ uzavírá Podhorná.
Podle Podhorné je možné při problémech silného oslunění až poškození kůže využít také celou řadu zklidňujících bylinných přípravků, které působí hojivě a nemají vedlejší účinky. Mezi nimi uvádí třezalkový olej s vysokou hojivostí nebo olej z květů měsíčku, který se odedávna na problémy pokožky využívá. Také čtyřkvětová mast ze čtyř bylin může při nezhojených poruchách na kůži a při její regeneraci pomoci.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
