Sportovní prostředí varuje před zanedbanou infrastrukturou

Průměrné stáří hřišť a sportovních areálů v České republice je 48 let, drtivá většina z nich (92 %) byla postavena před rokem 1989. „Sportoviště jsou zastaralá a jejich provoz je ekonomicky náročný. Jsme znepokojeni tím, že v roce 2018 doposud nebyla ze strany Ministerstva školství připravena samostatná podpora v této oblasti a není zajištěna ani dostatečná alokace pro zabezpečení nejnutnějších potřeb sportovních klubů a jednot,“ prohlásil Miroslav Jansta, předseda České unie sportu. „Přijde nám, že letošní dotační Program Můj Klub je pro tyto účely nastaven neuspokojivě. Kluby, které nepracují s mládeží, se do něho navíc nemohou přihlásit.“

Pomíjí se historická hodnota budov

Podstatnou část majetku stát převedl sportovním klubům a jednotám v rámci změny institutu trvalého užívání v roce 2002, sokolským jednotám byl vrácen na základě restitučních zákonů. Sportovní subjekty ho ale zdědily v leckdy havarijním stavu. „Funkcionáři z klubů se o rozpadlé nebo zchátralé areály musejí starat, ale scházejí jim peníze. Místo toho, aby trávili čas trénováním dětí, tak ho marní při přípravě náročných žádostí o dotace a shánění prostředků na to, aby opravili šatny či další nezbytné věci,“ konstatoval Miroslav Jansta, předseda ČUS.

Pro Českou obec sokolskou je zase velkým problémem zejména skutečnost, že metodika programu oprav a údržby sportovních objektů dosud nebrala v úvahu historickou hodnotu budov. „Naše sokolovny jsou často desítky let staré, v některých případech i památkově chráněné, přitom podle pravidel programu na jejich údržbu a opravy paradoxně získáváme méně, než kdyby byly nové,“ uvedla starostka České obce sokolské Hana Moučková.

Podle Sdružení sportovních svazů České republiky neexistuje koncepce výstavby a rozvoje sportovišť. Jejich rozmístění je nerovnoměrné, v některých regionech je dostatek kvalitních sportovišť, jinde je jich málo nebo jsou ve špatném stavu. „V mnoha místech musí lidé za sportem dojíždět do větších měst, což často vede k tomu, že nesportují vůbec. Stát by se měl starat nejen o špičku pyramidy, tedy o zajištění podmínek pro vrcholové sportovce-reprezentanty, ale především o to, aby umožnil přístup ke sportu všem občanům. Důležité je najít možnosti financování a rozvoje zejména obecních a spolkových sportovišť,” prohlásil Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů České republiky.

Města a obce pomáhají – to však nestačí

Česká unie sportu iniciovala v únoru dotazníkovou studii, do které se zapojilo 2000 klubů a jednot. Z ní vyplynulo, že 42 % klubů a jednot vlastnících nebo dlouhodobě spravujících sportoviště čerpalo v předchozích letech prostředky z Programu IV MŠMT na údržbu a provoz sportovních zařízení. 80% z nich potvrdilo, že zrušení Programu IV pro ně znamenalo citelný zásah do rozpočtu. Náhradní zdroje kluby s jednoty získaly tak, že si musely půjčit, zvýšily členské příspěvky, dostaly od sponzorů, či je vůbec nezískaly. Největší jistotu pro ně představovala místní samospráva.

„Svaz měst a obcí vnímá stav sportovišť jako vysoce alarmující! Mnohdy dezolátní stav odráží nedostatečnou politiku státu v otázce financování českého sportu. Více než 3 tělovýchovných jednotek a sportovních klubů chybí finanční prostředky na jejich základní fungování. To sebou samozřejmě nese dalekosáhlé dopady spojené se zdravím obyvatelstva. Na místo státu musí vstoupit obce, kraje a zdroje domácností, aby udržely existenci sportovišť,“ prohlásil František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR. „Řešení spatřujeme v podobě navýšení státních výdajů určených na sport a obnovu sportovní infrastruktury. Dále bychom přivítali zjednodušení dotací pro TJ/SK a aktivní roli státu při podpoře sportu.“

Katastrofální situací sportovišť se zabýval i Senát Parlamentu České republiky, který tento neblahý stav projednal 7. prosince 2017 na svém plénu a přijal usnesení vyzývající MŠMT k nápravě a vypsání Programu IV. K němu se přidal svým prohlášením také Svaz měst a obcí ČR. Česká unie sportu navíc zaslala premiérovi Andreji Babišovi 1. března dopis, ve kterém ho informovala o výsledcích dotazníkového výzkumu a skutečnosti, že z neznámých příčin chybí Program IV.

Sportovní prostředí očekává, že příslušné státní orgány budou situaci nyní urychleně řešit tak, aby infrastruktura v regionech nebyla zanedbána a aby se vlastníci a správci majetků nedostávali do existenčních potíží.

Program IV

Program je ministerstvem každoročně vypisován již řadu let a prostředky z něj tvoří významnou část provozních zdrojů. V rámci Programu IV měly jen prostřednictvím ČUS přijít peníze více než 600 sportovním subjektům vlastnícím nebo dlouhodobě spravujícím sportoviště, daleko více takových se pak přihlásilo o dotaci přes národní sportovní svazy. Jedná se o příspěvky na úhradu provozních nákladů venkovních i krytých hřišť, šaten a zázemí sportovišť ve vlastnictví klubů a jednot, často však i velkých sportovních komplexů, včetně sportovních hal a stadionů.

Zrušení Programu IV ovlivnilo rozpočet TJ/SK

Komplikací v rozvoji klubů a jednot představovalo zrušení Programu IV určený na provoz a údržbu hřišť a sportovních zařízení. Z tohoto dotačního programu plánovalo čerpat prostředky 42 % TJ/SK. Pro 80 % z nich pak nemožnost čerpání znamenala zásah do rozpočtu, 29 % klubů a jednot žádné náhradní zdroje nesehnalo. Jedenáct sportovních subjektů pak kvůli tomu muselo uzavřít své sportoviště. Výpadkem dotace nebyla dotčena sportoviště ve vlastnictví a správě měst a obcí, která na tuto dotaci nemají nárok.

REAKCE KLUBŮ A JEDNOT

Sportovní klub Jihlava, z.s.
„Přes všechna tyto opatření nejsme schopni udržet naše budovy v dobrém technickém stavu. Dlouhodobou nedostatečnou podporou státu na podporu a údržbu sportovišť jsme se dostali do stavu, kdy naše budovy často přecházejí do havarijního stavu. Tento stav nezachrání jenom příspěvkem na provoz, budovy nutně vyžadují v horizontu několika let celkovou revitalizaci. Pokud se toto nestane, nebudeme moci tyto sportoviště dále provozovat.“

Jezdecký klub Mělník, z.s.
„Již více než deset let podáváme žádosti o dotace a granty na všechny možné strany. Většinou jim není vyhověno bez odpovědi, méně často dostaneme zamítavé stanovisko. Naše budovy a stavby, ale i komunikace a vše ostatní chátrá, a je jen otázkou času, jak dlouho to ještě vydržíme. Když nějakou dotaci obdržíme, její výše je s ohledem na to, kolik úsilí je třeba věnovat podání žádosti, a administraci a vyúčtování, téměř nepatrná.“

Kanoistika Kojetín, z.s.
„Dokončujeme výstavbu nové loděnice za výrazného přispění Olomouckého kraje a města Kojetín i za velké obětavosti a pracovního nasazení některých členů spolku. Na provoz, správu a údržbu tohoto zařízení bude třeba vynaložit nemalých prostředků. Uvítali bychom pomoc státu v tomto směru. Naši mladí kanoisté dosahují dobrých výsledků i na úrovni republiky a vychovali jsme 3 olympijské naděje. Na těchto úspěších se podílejí především trenéři, kteří se obětavě věnují této činnosti na úkor svého času i bez finančního ocenění. I v této oblasti bychom jako malý spolek, který se podílí na výchově naší budoucí reprezentace, uvítali větší podporu státu.“

TJ Sokol Čekyně
„Zejména u malých TJ se sportem na amatérské úrovni je finanční situace naprosto kritická. Pohybujeme se na hranici samé udržitelnosti. Většina budov je ve špatném technickém stavu, který opravujeme svépomocí a brigádně. Cvičitelé pracují zadarmo a často dotují i pomůcky na cvičení. Domnívám se, že na každého aktivně sportujícího člena by měla být dotace. Pokud člověk žije zdravě a sportuje, méně využívá léčebných výloh ze státní kasy.“

TJ Sokol Srbeč, z.s.
„Změnu bychom uvítali ve větší podpoře při rekonstrukci naší zastaralé sokolovny, která je z 30. let minulého století a je ve velmi špatném technickém stavu. Udržujeme ji, ale potřebovala by generální rekonstrukci, na což nemáme.“

Tělovýchovně sportovní club z.s. Turnov
„Přivítali bychom ještě větší participaci státu v oblasti dotace na provoz a údržbu. Rovněž v oblasti větších oprav a investic máme velké problémy. Spoluúčast třiceti procent na projektu, na který klub žádá dotaci je pro malý klub, který by chtěl vybudovat například závlahu, nereálná. Bohužel ty peníze na to nejsou a dotace bez projektu nikdo neposkytne.“

Slavoj Bohušovice nad Ohří z.s.
„Klub vlastní sekací traktor na hřiště. Traktor má klub 18 let a vzhledem stáří stroje, stojí ročně 5 - 10 tisíc korun opravy. Bohužel, na nový traktor, který stojí cca 140 000 Kč, klub nemá a nikdy mít nebude. Až se stroj rozpadne, skončí fotbal, protože nebude čím sekat.“

TJ Sport Mikulovice z.s.
„Nejvíce nám dělá starost oprava střechy. Zpracován projekt na opravu ve výši 1000 000,-Kč. Na celkovou rekonstrukci nemáme peníze, tak problém řešíme vždy akutními opravami. Krytina je stará z eternitu a některé krovy jsou zasaženy hnilobou a při každém vstupu na střechu při odstranění problému dochází k dalším závadám.“

TJ Sokol Toužim, z.s.
„Nejvíce nás teď trápí nedostatek financí na údržbu majetku: v majetku TJ máme tenisový kurt a pláž přírodního koupaliště u rybníku – bohužel nic co by na svůj provoz dokázalo vydělávat. Z důvodu nedostatku financí, údržba kurtu byla čím dál tím více namáhavá a z oblíbeného sportoviště se postupem času stal špatně použitelný plácek a z důvodu odlivu členů vybrané příspěvky nestačily již ani na jeho provoz. V roce 2016 jsme z vlastního rozpočtu investovali a silami členů jsme zprovoznili tento kurt. Pro rok 2017 jsme zažádali o dotace z Programu IV MŠMT, a též o dotaci z programu na údržbu z rozpočtu kraje. Program IV měl být výrazným zdrojem financování. Bohužel s Programem IV se dlouho nic nedělo, a ani jsme neměli žádné informace, proto se s další údržbou čekalo a další investice jsme pozastavily. Po zrušení Programu IV, jsme museli vrátit i peníze přidělené z krajské dotace, neboť tyto peníze by byly použity nehospodárně anebo bychom ještě k tomu z našeho rozpočtu museli investovat mnohem větší částku, než si můžeme dovolit, což by výrazně ohrozilo chod ostatních oddílů TJ – hlavně družstev mládeže.“

TJ Sokol Vonoklasy
„Jsme malý klub v malé vesnici. Hrajeme fotbal v druhé nejnižší soutěži. Hřiště máme pronajaté. Nemáme vyhovující zázemí, jako jsou šatny nebo sprchy. WC máme mobilní pronajímané. Mládež nemáme, protože nemáme vhodné zázemí a rodiče raději dají dítě do sousední obce. Jelikož nemáme mládež ani hřiště ve vlastnictví nebo v dlouhodobém pronájmu, tak na dotace nedosáhneme. Motáme se v bludném kruhu. Víme, že potřebujeme začít vybudováním zázemí, ale na to nemáme prostředky. Lidský potenciál zatím máme, ale postupem času začínají být všichni otrávení z toho, že se nic neděje.“

Tělovýchovná jednota Kovo, z.s.
„Nemáme dostatek financi na opravu sprch a sociálních zařízení. Mrzí nás nezájem úředníků o možnost vidět sportoviště, v jakém stavu se nachází.“

SK Hostivař z.s.
„Náš šatnový objekt, který byl vybudován a dán do provozu v roce 1975 jako dočasná stavba z tesco buněk, je již několik let v havarijním stavu a udržení v provozuschopném a bezpečném stavu je stále náročnější. Máme projektovou dokumentaci i stavební povolení na šatnový objekt nový, ale chybí finance. Rozpočet na výstavbu je dle projektu cca 15 milionů korun. Posledně vypsaná investiční dotace byla se spoluúčastí 40% a to je nad naše možnosti. Stavbu je možno rozdělit do několika etap tak, aby byla lepší možnost finance sehnat (dotace, sponzoring atd.).“

Tělocvičná jednota Kobylisy, z.s.
„V roce 2017 jsme postavili sportovní halu, máme úvěr 14 milionů na 15 let, tedy toto je pro nás velice těžká situace. Pokud nebudou dotace na údržbu, mnoho oprav se bude řešit pouze dle finančních možností a žel bude tím trpět sportoviště.“

TJ Sokol Pustověty, z.s.
„V našem malém fotbalovém klubu máme největší problém se šatnami. Šatny máme v dlouhodobém pronájmu od obce ve sklepních prostorách místní restaurace, která je od hřiště vzdálená cca 200 metrů. Prostory jsme již několikrát svépomocí rekonstruovali, ale velice vlhké prostředí vždy po několika letech udělá své. Ideální by bylo postavit nové šatny hned u hřiště (prostor na to je), ale finance na to nemáme a obec také ne.“

TJ Sokol Teplýšovice z.s.
„Jedná se o alibismus státu, který přeci klubům dal možnost a nemůže za to, že kluby dotaci nechtějí čerpat. Pokud by stát, potažmo MŠMT měli zájem o to, aby náš klub se i nadále věnoval dětem a mládeži, neměl by s k nám stavět zády a hrát si na slepého a neslyšícího rádoby kamaráda.“

TJ Lokomotiva Most z.s.
„Vlastníme 30 let starou sportovní halu a ze zdrojů - pronájmů - jen tak tak zvládáme uhradit náklady na energie. Dlouhodobě nezvládáme investovat do údržby a to se silně projevuje na kvalitě sportovního prostředí. Náklady na teplo zcela pohltí naše veškeré finance, což je začarovaný kruh, neboť pokud by se zrekonstruoval vytápěcí systém a následně hala zateplila, náklady by rázem byli třetinové.“

Tělovýchovná jednota Halenkovice z.s.
„Nejvíce nás tíží finance kolem údržby sportoviště a budovy. Budova TJ se nachází ve stavu, kdy potřebuje nutné opravy. Např. vnitřní prostory potřebují opravit popraskané a opadávající omítky a udělat novou výmalbu. Také je potřebujeme ve velmi blízké době vyměnit všechny vstupní dveře do objektu, protože každá šatna mají samostatný vstup. Nynější dveře jsou v nevyhovujícím stavu a výměnou musíme zlepšit zabezpečení věcí uvnitř objektu. Výměnu potřebují také okna. To vyžaduje rovněž nemalé finanční prostředky.

TJ Lokomotiva Karlovy Vary, z.s.
„Uvítali bychom, kdyby se skutečně někdo přišel podívat na to, jak vypadají jednotlivé areály klubů a podle toho byly objektivně řešeny žádosti o dotace, aby kluby s novými areály nedostávaly více peněz, než ty s chátrajícími hřišti.“