Tomáš Pojar okomentoval význam Pražského obranného summitu. „Jsem rád, že se taková akce koná právě v Praze. Je to nesmírně důležitá debata v dnešním rozbouřeném světě. Vysílá to do světa signál, že se věnujeme bezpečnosti, že bezpečnost bereme vážně, že se věnujeme našim vztahům s našimi partnery a spojenci,“ uvedl v rozhovoru pro CNN Prima News.
Dodal, že se jedná o mezinárodní fórum organizované britským think-tankem Mezinárodní institut strategických studií (IISS). „Je to akce britského think-tanku, který pořádá podobnou akci v Asii i na Blízkém východě. Myslím, že je ctí pro Českou republiku, že si vybral Prahu pro to, aby tu evropskou část dělal odsud, ze středu Evropy,“ uvedl poradce premiéra. Fórum spojuje politické, vojenské a průmyslové lídry, kteří diskutují o nejefektivnějších způsobech budování obranných kapacit v euroatlantické oblasti.
Vyjádřil se také k postojům Ruska a možnostem mírových jednání. „Evidentně Vladimir Putin ještě mír nechce a nechce zastavit palbu. Kdyby chtěl, tak by to již udělal. Uvidíme, jak bude tlačit Donald Trump. Jednoduché to není, ale ještě má nějaké karty v ruce, které může zahrát,“ míní Pojar.
Na otázku, jak by mohl Trump s neústupným Putinem pracovat, Pojar odpověděl: „Trump už přehodnotil některé své kroky, změnil svůj názor na bezpečnostní garance, že rozhodně nebude stahovat americké vojáky z Polska a naopak, že je klidně posílí. To je také určitá součást jak tlaku na Rusko, tak ubezpečení nás tady v Evropě, že to Spojené státy myslí vážně a Evropu neopustí, že budeme pracovat společně.“
Následně poukázal, že Trump začíná proti Putinovi postupně vystupovat. Zmínil, že zavedl nějaké sankce, ač zatím dílčí, a zároveň se spolupodílí na dodávkách zbraní na Ukrajinu – a to zbraní, které v minulosti ještě dodávány nebyly. „Není to tak, že by Amerika teď nic nedělala, ale je pravdou, že s nějakým razantním tahem stále čeká. Trump vyčkává, jestli Putin neudělá nějaký vstřícný krok,“ míní Pojar.
Podle něj je k jednání o míru zapotřebí i Rusko, které však zájem nejeví. „V tuto chvíli se snažíme společně zabránit tomu, aby Ukrajina byla dobyta a padla, aby se Rusko nerozšířilo,“ dodal s tím, že naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl s Putinem zasednout k jednomu stolu.
Podle Tomáše Pojara jsou současné diskuse o ukončení války vedené s chladnou hlavou a bez zbytečných iluzí. Zdůraznil, že nikdo neočekává rychlé řešení. Připomněl také, že jde o největší válečný konflikt na evropském kontinentu od druhé světové války, který trvá už téměř čtyři roky a jehož závěr je stále v nedohlednu.
Evropští spojenci v Severoatlantické alianci si odsouhlasili vydávat více financí na obranné výdaje a dosáhnout až 5 % HDP. Pojar však varoval, že ne všechny státy tento závazek doopravdy splní. Ovšem státy, které navýší své výdaje na obranu na požadovanou úroveň, na tom možná i zbohatnou. „Většina států to splní a budou mít větší váhu, možná budou i bohatší, protože vlastní zbrojení a inovace, které vedou a jsou spojené s válčením nebo obranou, jsou vždy dobrou podporou vlastní ekonomiky a konkurenceschopnosti,“ uvedl poradce premiéra Petra Fialy pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Ten, kdo má silnou armádu, tak toho podle jeho slov nikdo nenapadne a ani to nebude zkoušet. Ten, kdo je slabý, tak si koleduje o to, že nějaký konflikt začne a bude napaden. „Pak to bude velmi těžké se bránit,“ dodal premiérův poradce.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská