„Pravěký původ ozdob byl zřejmý již v okamžiku nálezu. Datace, která tuto skutečnost potvrdila, významně posunuje poznatky a výsledky těchto velmi přínosných výzkumů,“ říká odborný pracovník Správy jeskyní České republiky (SJ ČR) Petr Zajíček.

Na epigrafických a archeologických výzkumech v Kateřinské jeskyni se od roku 2016 kromě Správy jeskyní podílí Univerzita Palackého v Olomouci jako hlavní odborný garant, Moravské zemské muzeum Brno a také Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR Praha, který realizuje odběry vzorků uhlíků a datování pomocí radiouhlíkové analýzy. „Radiouhlíkové datování sladkovodních živočichů a rostlin je problematické a výsledky mohou vycházet starší o 250 až 700 let. Ozdoby by pak mohly svým stářím korespondovat s dřívějšími archeologickými nálezy z období mladší doby kamenné (neolitu) v portálu Kateřinské jeskyně a také s pravěkými uhlíkovými kresbami, kterých je současné době v prostorách staré Kateřinské jeskyně celkem patnáct,“ upozorňuje Zajíček.

Tři ozdoby byly vyrobeny z ulit sladkovodního plže zubovce dunajského (Theodoxus danubialis) a to tak, že byly ulity na jedné straně broušeny, až vznikl otvor. Ozdoby byly zřejmě použity jako korálky, tedy navlečeny na šňůru, nebo byly přišity jako závěsky na oděv či pokrývku hlavy.

„Rád bych poděkoval celému výzkumnému týmu. Mimořádné objevy, které byly učiněny, svým významem přesahují hranice České republiky,“ zdůrazňuje ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.