Mezi spotřební daně patří například daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z tabáku nebo energetické daně. Kontroloři se zaměřili především na to, jestli jsou výdaje Celní správy ČR (CS) na správu spotřebních daní efektivní. Zabývali se také efektivností výdajů na projekty za 68 milionů korun, které měly zlepšit fungování a řízení CS a přinést úspory.
Celkové inkaso spotřebních daní od roku 2010 stouplo o více než 10 miliard korun a v roce 2015 dosáhlo více než 148 miliard korun, což v přepočtu na osobu dělá 13 200 korun za rok. Ve srovnání se zeměmi OECD měla sice Česká republika ze spotřebních daní stále nadprůměrné příjmy, ale podíl spotřebních daní na celkových daňových příjmech státu klesal. V roce 2014 dosáhl nejnižší hodnoty od roku 2005. Ve srovnání s okolními státy má Česká republika například nízké sazby energetických daní (viz obrázek).
Sazby spotřebních daní k 1. 1. 2016 – nafta a benzin (v €/litr), zemní plyn (v €/GJ), elektřina (v €/MWh)
Zdroj: Evropská komise – Excise duty tables – part II – Energy products and Electricity.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva