Přípravné stavební práce by měly začít už v listopadu letošního roku, nejnáročnější etapa s vlivem na provoz přijde v roce 2024. Celkové investiční náklady všech tří staveb přesáhnou 6,9 miliardy korun.

Havlíčkobrodská trať čelí poslední dva roky výrazně vyšší zátěži z důvodu modernizace koridoru mezi Brnem a Prahou a nutného odklonu dopravy právě přes Vysočinu. To se změní letos v červenci, kdy skončí rekonstrukce úseku mezi Brandýsem a Ústím nad Orlicí a poslední dálkové vlaky se vrátí na koridor přes Českou Třebovou. Význam původní hlavní železniční spojnice přes Vysočinu tím ale rozhodně neupadne. „Postupná modernizace stanic a mezistaničních úseků na této důležité odklonové trase 1. železničního koridoru musí pokračovat. Mezi Brnem a Tišnovem je stále větší poptávka po vlacích a příměstská doprava posiluje. Navíc z dlouhodobého hlediska sehraje významnou roli i při výstavbě vysokorychlostních tratí. Mezi Světlou nad Sázavou a Křižanovem, resp. Velkou Bíteší, bude trať využívána i pro vysokorychlostní vlaky z Prahy do Brna do finálního dokončení celé nové vysokorychlostní trati,“ uvádí generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.