Letošní, již XXIII. ročník konference, která se koná pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného a hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka, si klade za cíl vyjasnit často již neplatné argumenty (nejčastější mýty & fakta) a objasnit účastníkům aktuální a ověřené informace o pozemkových úpravách. Akci zorganizoval Státní pozemkový úřad (SPÚ) ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov Ministerstva zemědělství a Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy.
Konferenci otevřel svou zdravicí ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu, Martin Vrba. Přivítal všechny účastníky, poděkoval za zájem všech aktérů vzájemně diskutovat a poukázal na potřebu stabilního financování nejen procesu samotných pozemkových úprav ale především krajinných opatření. Zároveň informoval, jak úřad v provádění pozemkových úprav postoupil.
„V ČR je celkem 13 076 katastrálních území (k.ú.). Pokud budu chtít v číslech vyjádřit stav provádění pozemkových úprav, pak celkově byly v České republice ke konci loňského roku dokončeny a schváleny pozemkové úpravy na cca 3 400 z nich. To představuje více než 45 % ZPF. Na dalších zhruba 12 % zemědělské půdy pozemkové úpravy aktuálně probíhají,“ a doplnil, že to, jakým tempem budou nadále probíhat, je přímo závislé na objemu přidělených financí i personálních kapacitách úřadu.
Za ministerstvo zemědělství promluvil Miroslav Skřivánek, náměstek ministra zemědělství a bývalý starosta obce, kde pozemkové úpravy proběhly. Poděkoval SPÚ za práci nejen na pozemkových úpravách z pozice obcí ale i ze strany zemědělců, pro něž je otázka zpřístupnění krajiny důležitým faktorem. Vyzdvihl práci SPÚ, která je přes snahu všech ztížená nedostatečným objemem finančních prostředků na jejich financování.
Dopadly slovenské volby dobře?Anketa
Nedostačující prostředky pro financování pozemkových úprav akcentoval také předseda Českomoravské komory pro pozemkové úpravy, Michal Pochop a požádal o podporu představitele a členy zájmových spolků. Poukázal na soutěž Žít krajinou, jejíž slavnostního vyhlášení proběhne 16. ročníku ve Valdštejnském paláci.
Díky nutnosti úzké spolupráce mezi SPÚ a obcemi se o svůj pohled na provádění pozemkových úprav podělili také zástupci největších organizací, které obce sdružují.
Karel Rejchrt, člen předsednictva Svazu měst a obcí České Republiky a starosta obce Božanov vyzdvihl potřebu prostupnosti krajiny a důležitost aparátu pozemkových úprav včetně dostatečných prostředků na jejich provádění.
Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv České republiky a poslankyně za Zlínský kraj, poděkovala za dlouholetou spolupráci a připomněla také důležitost zapojení obcí do Monitoringu eroze půdy.
Dopolední blok prezentací otevřel Dalibor Šafařík, generální ředitel státního podniku Lesy České republiky. Zmínil význam aktualizované dohody mezi Lesy ČR a SPÚ směřující k lepší spolupráci nejen v oblasti pozemkových úprav a realizace výsadby větrolamů, ale rovněž správy majetku. Poukázal i na fakt, že v rámci hospodaření byl letos vytvořen fond společenské odpovědnosti, z kterého se financují především větrolamy.
Projekt Zdravá krajina, na kterém spolupracuje i SPÚ, představil Jakub Rataj z Odboru životního prostředí Plzeňského kraje.
Stav pozemkových úprav v Plzeňském kraji uvedl Jiří Papež, ředitel Krajského pozemkového úřadu pro Plzeňský kraj a pozval všechny účastníky na páteční odbornou exkurzi Realizace v k.ú. Vlčice u Blovic.
Odpolední program se věnoval panelovým diskuzím odborníků. První blok se týkal témat jako je územní plánování, Společná zemědělská politika a financování PÚ a pokusil se vyvrátit nejčastější mýty, které jsou nejen s financováním pozemkových úprav spojeny. Mezi panelisty vystoupila např. Klára Salzmann, která je krajinnou architektkou, za zpracovatelskou sféru Zuzana Skřivanová, Josef Tabery, ředitel Odboru Řídící orgán rozvoje venkova Ministerstva zemědělství, Jaroslava Kosejková, ředitelka Odboru pozemkových úprav nebo Robert Zelenka, starosta města Blovice, který se podělil o praktickou zkušenost s jejich prováděním.
Druhý panel navázal řadou témat, která jsou s prováděním pozemkových úprav jednoznačně spjata. Diskutovalo se nad Společnou zemědělskou politikou, novelou zákona o Zemědělském půdním fondu, příležitostmi, nebo pásovém střídání plodin, jako jednom z nových opatření, které je možné v rámci pozemkových úprav realizovat. Dotklo se také problematiky eroze či aktuální dotační politiky, která velkou měrou ovlivňuje motivaci hospodařících subjektů a tím i podobu krajiny a venkova.
O svůj vzhled se podělil ředitel Výzkumného ústav meliorací a ochrany půdy Radim Vácha, Miroslav Dumbrovský z Vysokého učení technického v Brně, ředitelka Odboru adaptace na změnu klimatu Linda Stuchlíková, ředitelka Odboru přímých plateb Ministerstva zemědělství Kateřina Bělinová nebo agronom Michal Kraus
Během prvního konferenčního dne opakovaně zazněl apel odborníků směrem k Ministerstvu zemědělství na nutnost zajištění finančních prostředků či snahu o vyšší míru spolupráce resortu zemědělství a životního prostředí. Účastníci se shodli, že pouze společným postupem a odborně odvedenou prací na jednotlivých úrovních procesu provádění pozemkových úprav, bude možné dosáhnout lepších výsledků. Připomněli také důležitost včas zareagovat na blížící se generační obměnu oboru a nutnost výchovy odborníku i otázku motivace studentů a absolventů oborů pokračovat ve vystudovaném oboru na pracovním trhu.
Konference pokračovala i druhým dnem. Svou zdravicí ji v pátek zahájila europoslankyně a předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová. Na programu byla problematika dotačních titulů SFŽP, Monitoring eroze nebo převody majetku státu na obce.
Po oficiálním programu byla konference zakončena komentovanou exkurzí na zrealizovaná opatření do Blovic na jihu Plzně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
