Také Pardubický kraj má bohatou lidovou kulturu

17.06.2017 21:50

Mohlo by se zdát, že centrem lidové kultury jsou třeba jižní Čechy nebo Jižní Morava, ale právě Pardubický kraj má v této oblasti silné zastoupení. Na reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO jsou zapsány Vesnické masopustní obchůzky a masky z Hlinecka. Na národním seznamu má náš kraj tři statky z celkových šestnácti: jmenované masopustní obchůzky, východočeské loutkářství a vodění jidáše.

Také Pardubický kraj má bohatou lidovou kulturu
Foto: Pardubický kraj
Popisek: Základní podoba loga Pardubického kraje.

Od roku 2012 tvoří Pardubický kraj také svůj krajský seznam nehmotného kulturního dědictví a od roku 2015 oceňuje řemeslníky udržující tradiční řemeslné postupy titulem Nositel tradice Pardubického kraje. Celkem je na krajském seznamu nehmotného kulturního dědictví pět statků, kromě už tří zmíněných ještě stínání kohouta a velikonoční věneček a strom ve Střemošicích. Vedle toho máme zatím čtyři Nositele tradice – Zdeňka Bukáčka z Krouny, který vyrábí dřevěné hračky, Ladislava Chládky z Výprachtic, který dělá hračky štípané ze soustruženého bloku, Jiří Myšku ze Studnice, odborníka na sekernické práce a Davida Stejskala z Pardubic, který se zabývá tradičními tesařskými pracemi.

Také v letošní roce se oba seznamy obohatí. Mezi nehmotné kulturní dědictví bude zapsána ruční výroba žinylkových textilií v Hlinsku. „Na přerušené textilní tradice z poloviny 19. století navázal v areálu hlineckého Betléma pan Josef Fidler ve své Tkalcovně.

Návštěvníci se mohou na celý proces ruční výroby podívat a jeho tradiční výrobky si také zakoupit,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a pokračoval: „Chceme co nejvíce pomoci s prezentací těchto tradičních řemesel, které se pojí s naším krajem, proto jim dáváme prostor na veletrzích cestovního ruchu nebo je nakupujeme jako prezentační dárky kraje.“

Rada Pardubického kraje odsouhlasila i dva nové Nositele tradice. „Sice jim tituly předáme až na slavnostním setkání v září na Pardubickém kraji, ale už teď mohu prozradit, že to je Lenka Kmošková, která v Sebranicích u Litomyšle plete nádoby ze slámy, a řezbář Jan Rejman z Vysokého Mýta, který vyřezává především betlémy a tradici předává i svým dcerám a vnoučatům,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Roman Línek.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: komerční tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

22:03 Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

Stavbu retenční nádrže Perlík za 7,8 milionu korun dokončily Lesy České republiky na úpatí Smrku, ne…