Do posledního Ukrajince?

Západ a Kyjev opět uvěznili Ukrajinu v zóně věčného zabíjení.

Německý historik působící na Koc univerzitě v Istanbulu Tarik Cyril Amar píše na platformě Substack:

Na krátký okamžik existovala – nebo spíše se zdálo, že existuje – naděje na mír. A jak klamná se ukázala. I já jsem byl opatrně optimistický, když nám před něco málo přes týdnem řekli, že prezidenti Ruska a USA, Vladimir Putin a Donald Trump, měli dlouhý a užitečný telefonický rozhovor a plánují se znovu osobně setkat.

V současné době byl summit „Aljaška 2.0“, který se měl tentokrát konat v maďarském hlavním městě Budapešti, zrušen ještě předtím, než byl vůbec řádně naplánován, a rusko-americké vztahy utrpěly další vážné rány. Washington zahájil bezprecedentní sankce proti dvěma největším ruským ropným společnostem, které dříve sankcionovány nebyly, a desítkám jejich dceřiných společností. To vše je doprovázeno zdánlivě záměrně blahosklonnou a urážlivou rétorikou, která obviňuje Rusko a jeho prezidenta – a pouze je – z přetrvávající patové situace v hledání vyjednávacího řešení války na Ukrajině, tedy zástupné války Západu proti Rusku.