Do posledního Ukrajince?
Západ a Kyjev opět uvěznili Ukrajinu v zóně věčného zabíjení.
Německý historik působící na Koc univerzitě v Istanbulu Tarik Cyril Amar píše na platformě Substack:
Na krátký okamžik existovala – nebo spíše se zdálo, že existuje – naděje na mír. A jak klamná se ukázala. I já jsem byl opatrně optimistický, když nám před něco málo přes týdnem řekli, že prezidenti Ruska a USA, Vladimir Putin a Donald Trump, měli dlouhý a užitečný telefonický rozhovor a plánují se znovu osobně setkat.
V současné době byl summit „Aljaška 2.0“, který se měl tentokrát konat v maďarském hlavním městě Budapešti, zrušen ještě předtím, než byl vůbec řádně naplánován, a rusko-americké vztahy utrpěly další vážné rány. Washington zahájil bezprecedentní sankce proti dvěma největším ruským ropným společnostem, které dříve sankcionovány nebyly, a desítkám jejich dceřiných společností. To vše je doprovázeno zdánlivě záměrně blahosklonnou a urážlivou rétorikou, která obviňuje Rusko a jeho prezidenta – a pouze je – z přetrvávající patové situace v hledání vyjednávacího řešení války na Ukrajině, tedy zástupné války Západu proti Rusku.
Ve skutečnosti je to samozřejmě Washington, kdo nemůže přestat dělat obraty, které maří to, co mohlo být racionálním, i když obtížným procesem nastolení míru. Viz poněkud hloupý způsob, jakým Trump a jeho tým jen oscilují mezi požadavkem, aby se Ukrajina vzdala i území, které Rusko dosud neobsadilo, a návratem ke staré – před summitem na Aljašce – slepé uličce, že úplnému míru musí předcházet příměří.
Kromě toho se Trumpova administrativa vyjadřuje v nejlepším případě nejednoznačně i k další eskalaci: Trump to poněkud nepravděpodobně popřel, ale ve skutečnosti se zdá, že Washington Kyjevu povolil provádět útoky dlouhého doletu evropskými raketami – zejména britskou Storm Shadow – které zahrnují americké díly a zahrnují americká data o cílení: další vážná a provokativní eskalace.
Jediným rozumným zdrženlivým prvkem, který v tomto okamžiku ve Washingtonu stále platí, je odmítnutí převést řízené střely Tomahawk na Ukrajinu (samozřejmě prostřednictvím dychtivě platící NATO-EU). Vzhledem ke krátké, ale neuspokojivé historii druhé Trumpovy administrativy není důvod považovat toto odmítnutí za spolehlivé a trvalé. Ukrajinský vůdce s prošlým datem Vladimir Zelenskyj se již pochlubil, že se mu Tomahawky „ještě“ nepodařilo dostat. Trump si očividně užívá, když ho tentýž muž, kterého pravidelně veřejně ponižuje, prezentuje jako vrtkavého a hravého. To je ale zvláštní vztah.
Evropané z NATO-EU mezitím pozastavili svůj tolik vychvalovaný plán na bezúročnou „půjčku“ – ne zrovna správný termín pro peníze, které nebudou nikdy splaceny – ve výši dalších 140 miliard eur, přičemž by jako pseudozástavu použili zmrazená ruská aktiva. „Pseudo“ znamená, že špinavé, ne tak docela malé tajemství celého schématu spočívá v tom, že nakonec to budou opět daňoví poplatníci EU, kdo skutečně zaplatí účet. Pro ty, kteří mají oči, aby viděli, to přiznal německý kancléř Friedrich Merz již relativně dávno, i když na místě, které většina jeho voličů nečte, a v nejasně zamlžovaných termínech: „rozpočtové záruky od členských států [… mají být] nahrazeny kolateralizací (proces, při kterém se za účelem zajištění úvěru zastaví cenné aktivum, jako jsou nemovitosti nebo cenné papíry) v rámci dlouhodobého rozpočtu EU.“ Překlad: Vy, občané EU, zaplatíte, ale způsobem, který uděláme dostatečně nejasným, abyste ho přehlédli.
Prozatím realizaci tohoto plánu zpozdila neschopnost EU dohodnout se na tom, jak rozložit poněkud šílená finanční a politická rizika této dvojího krádeže – od Ruska a od daňových poplatníků EU – a nestoudný požadavek ultrazkorumpované Ukrajiny, aby tyto peníze dostala bez otázek -prostě nám důvěřuj!
Toto, stejně jako odmítnutí USA dodat Kyjevu Tomahawky, je nepatrným zbytkem rozumu, který nemusí dlouho vydržet. Nový termín pro rozhodnutí je prosinec. Pokud východoevropští zastánci tvrdé linie a rusofobové, jako například polský Donald Tusk s tvrzením: „Miluji teroristické útoky na životně důležitou infrastrukturu, pokud zasáhnou Německo“ (narážka na Nord Stream, pozn. překl.), budou i nadále udávat tón, operace „půjček“ na pohřbení důvěryhodnosti eura pravděpodobně brzy proběhne.
EU rozhodně neztratila chuť na opatření, která udržují v chodu masomlýnek na Ukrajince a poškozují ekonomiku a celkový blahobyt obyvatel zemí NATO-EU. Byl spuštěn 19. balíček sankcí a byly použity tvrdé metody k přesvědčení odpůrců uvnitř EU – Maďarska a Slovenska – aby se tyto rebelské státy podřídily úplnému zastavení dodávek ruského plynu a ropy. Tyto metody již mohou zahrnovat další teroristické útoky ve stylu Nord Stream, přičemž rafinerie zpracovávající ruskou ropu nyní vybuchují ohromujícím tempem.
Stručně řečeno, zatímco oficiální Kyjev může oslavovat, zprávy pro skutečnou Ukrajinu a obyčejné Ukrajince jsou hrozné: Vzhledem k tomu, že se USA plně vracejí ke kurzu zástupné války a EU nikdy ani nepomyslela na to, že by ji opustila, je nyní připraveno pokračování války i v příštím roce. Pokud nedojde k dalším zásadním zvratům, Ukrajinu čeká hrozná zima a po ní další rok války, během kterého se plně obnoví ruské pozemní ofenzívy.
Mezitím představitel NATO a profesionální Trumpův patolízal Mark Rutte, pohodlně usazený vedle svého amerického šéfa, v podstatě prohlásil, že mu je úplně jedno, že méně než čtvrtina Ukrajinců si přeje, aby tato válka pokračovala. Bývalý polský premiér Leszek Miller doporučuje posílat mladé ukrajinské muže, kteří uprchli do Polska, na frontu. Zkrátka, kanónenfutr musí proudit bez ustání.
Západ zahájil svou systematickou a bezohlednou politiku obětování Ukrajiny (a nejen jí) na summitu v Bukurešti v roce 2008, téměř před 20 lety. Nyní vidíme, že nezmění kurz ani tváří v tvář strašlivému fiasku, které tato politika, jak mnozí tehdy předvídali, utrpěla. Šílená a zlomyslná strategie obětování Ukrajiny ve jménu poškození Ruska pokračuje. A co je horší, čím více selhává, tím více se eskaluje, podobně jako u patologických hráčů, kteří se nemohou zastavit, než ztratí absolutně všechno. Tragédií Ukrajiny je, že sázejí na její zemi a její lid.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
