Nejvyšší sněhovou pokrývku hlásí hřebenové partie kolem vrcholu Plechý a potom Velký Javor v Bavorském lese. S nadmořskou výškou sněhu rychle ubývá a pod 900 metry většinou sníh v souvislé vrstvě aktuálně neleží.
První sníh letos napadl 19. listopadu. „Na počátku třetí listopadové dekády ho hlavně na hřebenech bylo více než jsme za poslední roky v tomto období zvyklí. Jenže srážek v posledních dnech moc nespadlo, tak sněhová pokrývka i přes relativně nízké teploty sesedá a i odtává, protože zem není promrzlá a teplo z půdy sníh od země rozpouští,“ uvádí Rolčík a dodává, že na sklonku listopadu už tedy nemůžeme mluvit o nadprůměrné sněhové pokrývce.
Se svým kolegou meteorologem Janem Procházkou a ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem mají na Lipensku a Šumavě hned několik stanic, které měří výšku sněhu automaticky, nejčastěji pomocí ultrazvukového nebo laserového čidla.
Například v oblasti Plechého stojí stanice nedaleko vrcholu, která měří výšku právě ultrazvukovým čidlem. Stejně tak oba měří výšku sněhu na vrcholu Smrčiny. „Naměřená data je ale potřeba čas od času zkontrolovat, provádí se tedy kontrolní hřebenové měření,“ říká Rolčík.
V předem daných lokalitách vždy desetkrát změří výšku sněhu a z toho se vypočítá průměrná hodnota v dané lokalitě. „Měření vodní hodnoty se provádí v daném místě na třech bodech a opět se spočítá průměr. Pro zajímavost ručně měříme v sedle Třístoličníku, na Trojmezné, na Trojmezí, u vrcholu Hufberg, u stanice Plechý a ještě pod Plechým směrem ke Stifterovu pomníku. K měření slouží kalibrovaná měřící sada, kterou nám poskytl Český hydrometeorologický ústav,“ vypočítává Rolčík.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
