Ivana Janů zdůraznila nutnost ujasnění podmínek, za kterých k omezením či zákazům dochází. „Zásadním požadavkem na státní moc je odůvodnění jednotlivých kroků, kterými k omezením dochází. Na pochopení nezbytnosti těchto kroků záleží míra důvěry veřejnosti v právní stát,“ vysvětlila. K tomuto kroku však původně nebyl Úřad pro ochranu osobních údajů vůbec osloven.

„Do dnešního dne nebyla respektována role ÚOOÚ, projekt Chytrá karanténa 2.0 s námi nebyl ještě konzultován vůbec. Obdobně ministerstvo postupovalo také při přípravě projektu původní chytré karantény. Z té byly konzultovány jen jednotlivé části, a to až po mé osobní intervenci u ministra zdravotnictví,“ uvedla Janů s tím, že po ní byla většina problémů odstraněna.

Přetrvávající výjimku však tvoří nedostatečné posouzení vlivu na zpracování osobních údajů, které není doposud zcela ukončeno ani pro jednu ze dvou plánovaných fází Chytré karantény. Tato operace přitom už nyní odhalila některá rizika pro práva a svobody občanů. Jedná se především o možnost zneužití dat nutných k vytvoření současných trasovacích aplikací. Rizika s tím spojená jsou tím závažnější, čím déle a masivněji jsou trasovací aplikace používány.