Úřad pro zastupování státu ve věch majetkových (ÚZSVM) ve Zlíně převedl na město Vizovice poloviční podíl na sedmi pozemcích o celkové výměře 679 m2, které jsou situovány v Lázeňské ulici a jsou součástí sirného pramene. Sirný pramen byl již v roce 1999 zaregistrován jako významný krajinný prvek s názvem Sirkovice III, minerální sirný pramen.

Ke stavbě studny, v níž je jímán sirný pramen, se nedochovaly v archivech žádné doklady a s největší pravděpodobností byla vybudována původními majiteli sirných lázní v uplynulých stoletích, jelikož pozemky byly v minulosti součástí těchto lázní.

Z dobových materiálů lze zjistit, že pozemky v okolí sirného pramene byly součástí bývalých Mojžíšových lázní. Sirkové lázně v Želechově byly do roku 1885 majetkem vrchnostenským, následně je koupilo město Vizovice a roku 1913 je od města koupil Josef Mojžíš. V dějinách a pamětech města Vizovic se k tomu uvádí: „Vždy k ustáleným mzdám tovaryšským bývala v 16. věku přídavkem teplá lázeň, kterou platili mistři za tovaryše. Lázeň tato byla povinná a pokuta 1 groše stihla toho, kdo se vyhnul. Službu v lázních obstarávali lazebníci, kteří po lázni těm, kteří měli bolesti v zádech či v kříži, nebo kteří měli húsera, ještě tělo mastili, jiným zas krev žilou pouštěli a zvláště z jara baňky sázeli, což zvláště u starších lidí bývalo zvykem každoročním.“

Pozemky byly na základě žádosti Města Vizovice převedeny bezúplatně ve veřejném zájmu a v souladu se záměrem města tento objekt (pramen-studnu) zrekonstruovat a nadále provádět údržbu sirného pramene a okolních pozemků za účelem zachování jeho významu pro širokou veřejnost, neboť v současné době se pramen nachází v havarijním stavu.