„Od roku 2014 se nám podařilo vyřešit přes 42 tisíc případů, což považuji s ohledem na to, že se jedná o mimořádně odborně i časově náročnou činnost, za výborný výsledek. Zaměřujeme se zejména na ty nemovitosti, které v mnoha případech komplikují městům a obcím jejich rozvoj, například při budování potřebné infrastruktury,“ uvedla generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu. 

V katastru nemovitostí bylo k 1. srpnu letošního roku evidováno celkem 369 078 položek s nedostatečně identifikovaným nebo neznámým vlastníkem a celkem 129 834 nedostatečně identifikovaných osob. Jednu nemovitost může spoluvlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků a jeden takový vlastník může vlastnit několik různých nemovitostí. Reálně se tak jedná o 166 711 nemovitostí, které nemají správně zapsaného vlastníka. Z toho je 162 058 pozemků, zejména orné půdy, luk a lesních pozemků, a 4 653 staveb. „Doporučuji proto každému podívat se do seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků, který je zveřejněn na našich webových stránkách, zda náhodou jeho předkům nebo jemu samotnému nepatří nemovitost, o které doposud vůbec nevěděl. Občané na našich stránkách navíc naleznou veškeré informace, jak postupovat a na koho se obrátit,“ dodala Kateřina Arajmu.

Pokud se vlastník nemovitosti nepřihlásí nejpozději do 31. 12. 2023, uběhne lhůta daná občanským zákoníkem a majetek přejde na stát. Po tomto datu by případný vlastnický nárok na nemovitost musel být prokázán pravomocným rozhodnutím soudu. Nejčastějším výsledkem šetření (63 % případů) bylo podání podnětu k zahájení dědického řízení. V 9 % případů bylo zjištěno, že vlastníkem nemovitosti je stát, a v 6 % případů vlastník sám doložil své vlastnictví a doplnil chybějící údaje do katastru nemovitostí.